Connect with us

Aktuality

Reakce polských diplomatů

Published

on

Stanovisko Velvyslanectví Polské republiky v Praze ke kritice kvality polských potravin prodávaných na českém trhu. Velvyslanectví Polské republiky nemůže nechat bez reakce masivní kampaň proti polským potravinám, v rámci níž dochází k častému paušalizovaní ojedinělých případů nesrovnalostí, přebírání nepodložených zpráv bulvárními médii a manipulacím se statistickými údaji. Důsledkem tohoto tažení je ničení důvěry spotřebitelů k polským výrobkům a závažné poškozování zájmů mnoha polských subjektů a jejich českých obchodních partnerů. Máme důvodnou obavu, že probíhající kampaň je z části vedena účelově a ve svém důsledku může vést k poškození našich vzájemných, zejména hospodářských vztahů. Zároveň nepopíráme, že problém kvality potravin na českém trhu existuje. Není však zapříčiněn dovozem z jedné konkrétní země, ale situací typickou pro nevyspělý trh, kde je klíčovým kritériem nízká cena.

Již téměř rok trvá v českých médiích kampaň proti polským potravinám prodávaným na českém trhu. Nevyvážené zprávy a vyjádření o jejich údajně špatné kvalitě zaplavují české sdělovací prostředky. Kampaně se aktivně účastní politici a státní úřady včetně dozorčích orgánů.
Velvyslanectví Polské republiky nemůže nechat bez reakce ničení důvěry českých spotřebitelů k polským potravinám, tím spíše, že většinou jsou jejich obavy neopodstatněné a vyplývají z účelově přehnaných mediálních zpráv a manipulací se statistickými údaji. Čeští spotřebitelé tedy nedostávají plné informace o důvodech kritiky polských potravin.
Polská zemědělská potravinářská výroba již řadu let získává uznání ze strany milionů konzumentů v členských státech EU i mimo ně. Je to zásluhou jak moderních technologií a nejkvalitnějších surovin, tak výroby podle původních, tradičních receptur, jež jsou na mezinárodním trhu oceňovány.
V roce 2012 činila hodnota vývozu polské zemědělské potravinové výroby dohromady 17,5 mld. EUR a oproti roku 2011 vzrostla o 14,8 %. Polský zahraniční obchod s potravinami se řadu let soustředí na evropský trh. Ve struktuře polského exportu dominují země EU, i když jejich podíl následkem politiky získávání mimoevropských trhů nepatrně klesá.
Dlouhá léta je hlavním obchodním partnerem Polska sousední Německo. V roce 2012 byly do této země exportovány potraviny za více než 3,8 mld. EUR (11,2% narůst oproti roku 2011). Na druhém místě je potom Velká Británie, kam se prodalo zboží v souhrnné hodnotě 1,3 mld. EUR. To znamená meziroční narůst o 20% a dosažení 7% podílu na polském vývozu. Třetím nejdůležitějším odběratelem je Česká republika, kam se dostává 6,3% polského vývozu těchto komodit. Podle údajů Českého statistického úřadu činila hodnota polské potravinářské výroby vyvezené do České republiky 868 mil. EUR, meziroční nárůst obnášel tedy 7,6 %. Polsko je na českém trhu už několik let druhým největším dodavatelem potravin s tržním podílem 16,0 %.
Uvádíme tyto údaje, abychom zdůraznili, že ani v Německu, ani ve Velké Británii, kam směřuje celkem téměř šestkrát více polských potravin než do ČR, není jejich kvalita zpochybňována.
Zveličování výhrad k polským potravinám v ČR potvrzují i údaje z webových stránek „Potraviny na pranýři“ (www.potravinynapranyri.cz), zřízené Ministerstvem zemědělství ČR a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí v polovině roku 2012 za účelem poskytování občanům informací o nekvalitních, falšovaných a nebezpečných výrobcích, jež odhalily kontroly. Z aktuálních údajů zveřejněných na těchto stránkách (k 29.3.2013) jasně vyplývá, že polovina zpochybněných výrobků pochází z České republiky (49,7 %). Celkový podíl polských výrobků na všech aktuálně na tomto portálu „pranýřovaných“ činil k uvedenému datu pouze 4,6 % (17 případů), přitom polský podíl na českém dovozu potravin dosáhl již dříve zmíněných 16,0 %, a to je důkazem nízkého podílu závadných komodit na celkovém objemu dovozu potravin z naší země. Vyšší podíl na závadných výrobcích než Polsko ve vztahu k celkovému objemu dovozu mají mj. takové země, jako Slovensko (11 případů při 7,8 % podílu na dovozu) nebo Turecko (12 případů při 1,5 % podílu na dovozu), přitom se žádná z těchto zemí na rozdíl od Polska nestala cílem mediální štvanice proti nekvalitním potravinám.
Navíc je třeba zdůraznit, že podle opakovaných vyjádření představitelů úřadů a kontrolních orgánů, je během kontrol věnována polským potravinám mimořádně veliká pozornost. Zvýšená intenzita kontrol musí mít vždy za následek zvýšení počtu odhalených případů pochybení. Je tedy zcela jasné, že uvádět v těchto souvislostech počet odhalených případů pouze v absolutních hodnotách nevztažených k objemu polského dovozu nebo počtu provedených kontrol, lze posuzovat jedině jako metodologicky nesprávnou manipulaci se statistickými údaji. Takový postup více vypovídá o kvalitě samotných metodologů než polských potravin.
Je tedy mimo vší pochybnost, že se polské potraviny staly hlavním cílem kritiky ze strany českých médií a úřadů, i když ve skutečnosti nepředstavují větší ohrožení pro zdraví spotřebitelů než české nebo z ostatních zemí dovezené výrobky.
Nelze opomenout ani ekonomické pozadí současné mediální kampaně. Ta úzce souvisí s ekonomickou situací českého zemědělství a potravinářství a jejich vlastnickou strukturou. Ze sektorové analýzy zemědělství v České republice, zveřejněné v dubnu 2012 Českým statistickým úřadem, vyplývá, že zemědělská výroba v Česku dramaticky klesá, dovoz dynamicky roste a spolu s ním záporná obchodní bilance v tomto odvětví. Podle statistik se v letech 2000-2011 stav jatečného dobytka snížil o 15 %, prasat o 53 % a kuřat o 48 %. Rostlinná výroba sice roste, za svůj rozvoj vděčí ale zejména štědrým podporám pěstování obilovin a řepky používaných k výrobě biopaliv. Výroba zeleniny a ovoce naopak zaznamenává pokles. Nelze přehlížet ani vlastnickou strukturu v českém zemědělství a potravinářské výrobě, která v současném stavu může představovat vážnou překážku pro regulérní hospodářskou soutěž. Více než polovina všech potravin se nyní do Česka dováží z Německa a Polska. V roce 2012 se hodnota dovozu z Německa pohybovala na úrovni 1,3 mld. EUR (23,6% podíl na českém dovozu potravin). V případě Polska to bylo 0,87 mld. EU, což dává Polsku 16 % podíl na celkovém českém dovozu potravin. Přitom se ale podíl Německa proti roku 2000 zvětšil o cca 50 %, zatímco Polska o cca 200 %.
Výše uvedené statistické údaje jasně ukazují skutečné příčiny nynější situace. Polské potraviny jsou na českém trhu čím dál konkurenceschopnější a ohrožují zájmy místních výrobců. Výrobci a jejich sdružení otevřeně přiznávají, že nejsou schopni konkurovat polským výrobcům, zároveň se ale pouštějí do neférového boje.
Podle našeho názoru účelem tak masivní kritiky kvality polských potravin je snaha přesvědčit české konzumenty o kvalitativních nedostatcích polských výrobků jako takových a následně je úplně vytlačit z českého trhu, čímž by se zvýšil prodej místní výroby. Systematicky je budován mediální obraz, podle kterého se „polský výrobek“ má rovnat „levnější, tudíž méně kvalitní, pravděpodobně závadný“. Provedená šetření dokázala, že čeští konzumenti skutečně přestávají kupovat polské potraviny ve prospěch potravin z jiných zemí. Masivní kritika se častokrát nevztahuje na konkrétní výrobce nebo produkty, ale plošně poškozuje jméno polských výrobců a výrobků jako takových, jejich českých distributorů a také dobré sousedské vztahy mezi našimi zeměmi. Navíc mohou jednání zaměřené na zbourání důvěry k polským výrobkům a jeho zahraniční dozvuky poškodit i Českou republiku, jelikož v mezinárodním prostředí jsme mnohdy vnímáni jako jeden region a jeden trh.
Opakovaně zdůrazňujeme, že kontroly kvality v Polsku jsou spolehlivé a probíhají podle všech podmínek stanovených evropskými standardy.
Občané z příhraničních oblastí ČR, kteří často navštěvují Polsko, mimo jiné za účelem nákupu potravin, jsou mediální štvanicí proti polským potravinám udiveni i pobouřeni. Na základě vlastních zkušeností jsou přesvědčeni o vysoké kvalitě polských potravin, tedy jak jejích chuťových, tak zdravotních vlastností. Váží si rovněž bohatšího sortimentu ve srovnání s nabídkou českých obchodů.
Přáli bychom si tedy, aby se čeští spotřebitelé nenechávali ovlivnit nesolidními novináři a lobbisty a aby posuzovali situaci na českém trhu podle vyvážených kritérií. Z čistě racionálního hlediska mohou bez obav nakupovat polské potraviny, stejně jako to dělají spokojení konzumenti v celé Evropě.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Polské ekonomické forum – platforma pro dialog

Published

on

Rodina demokratických evropských zemí si stále více uvědomuje, že bude muset další roky žít v realitě nové studené války. Ekonomiky našich zemí se budou muset vyrovnat nejen s klasickými výzvami, ale také s požadavky válečného režimu. Hodnota spolupráce zůstane na našem kontinentu o to výjimečně důležitější.

Jedním z cílů Ekonomického fóra vždy bylo zmírňovat konflikty. Platforma pro dialog, kterou se Fórum v Karpaczi stalo pro zástupce zemí z různých koutů světa, zejména naší části Evropy, se proto stává ještě důležitější. Za více než tři desetiletí se nám podařilo vytvořit jedinečné místo, kde můžete mluvit s respektem k druhému člověku a jeho názorům. Místo, kde se rodí moderní nápady a nekonvenční, inovativní řešení.

Polsko musí mít instituce, jejichž horizont činnosti je delší než období, ve kterém byl u moci konkrétní politický tým. Pouze to vám dává šanci skutečně řešit problémy. Hosty Fóra jsou prezidenti, předsedové vlád, ministři, politici a představitelé samosprávy, prezidenti korporací, lidé z kultury, renomovaní vědci, novináři a zástupci nevládních organizací.

Důkladná analýza trendů prováděná odborníky z Institute of Eastern Studies Foundation umožňuje každoročně připravit obsahový program Ekonomického fóra, který se skládá z více než 350 akcí týkajících se celého spektra témat ze světa evropské politiky. inovativní ekonomiky, občanské společnosti, ochrany životního prostředí a bezpečnosti.

Jednou z klíčových událostí XXXIII. ekonomického fóra bude prezentace zprávy připravené Varšavskou ekonomickou školou a Ekonomickým fórem. Odborníci ze SGH již posedmé představili analýzy nejdůležitějších ekonomických a sociálních problémů v Polsku a střední a východní Evropě.

Otázky spojené s vývojem umělé inteligence budou na fóru AI zvláště diskutovanou oblastí. Fórum AI bude zahrnovat vyhrazenou tematickou trať skládající se z panelů, prezentací, workshopů a speciálních akcí. Budou diskutovány klíčové otázky vlivu umělé inteligence ve společnosti, ale i v sektoru veřejných a komerčních služeb. Budou se diskutovat problémy a výzvy, kterým bude muset trh čelit tváří v tvář zásadním technologickým změnám. Účastníci fóra také zváží, do jaké míry investice do vědeckého výzkumu a moderních technologií umělé inteligence v mnoha oblastech života umožní Evropské unii obnovit konkurenceschopnost ve vztahu ke globálním ekonomikám a nutnosti zajistit bezpečnost evropských zemí.

Continue Reading

Aktuality

Divadlo Tuskovy vlády o 100 miliardách zlotých

Published

on

Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci tvrdil, že v současnosti čelí obvinění 62 lidí z minulé vládní garnitury. Podle něj se řízení ohledně podezřelých veřejných výdajů týká 100 miliard zlotých (což je přibližně 20 % polského státního rozpočtu a v přepočtu asi 600 miliard korun). Tusk tvrdí, že předseda PiS Jarosław Kaczyński si myslel, že vytvořil „uzavřený systém“. Myslel si, že příští volby vyhraje a nikdo nebude mít přístup k informacím, ze kterých si dnes Tuskova vláda pomalu vytváří obrázek o těchto zneužitích.

V Polsku už málokdo věří, že Tusk splní své předvolební sliby. Před pár dny se objevil průzkum, který to potvrzuje. A co se stalo? Donald Tusk se samozřejmě naštval a musel předvést show. Vyzval tři ministry, aby před kamerami podepsali dohodu o stíhání členů PiS, a ti poslušně ono divadlo předvedli. Andrzej Domański (finance), Tomasz Siemoniak (vnitro) a Adam Bodnar (spravedlnost) podepsali teatrálně dohodu týkající se „koordinace činností jimi podřízených služeb zaměřených na odhalování, zajišťování a vymáhání majetku dlužného státní pokladně“.

Ne všichni divadlu tleskají

Polský ministr financí Andrzej Domański posléze svého šéfa poněkud poopravil a na dotaz Polsat News vysvětlil, že 100 miliard PLN (mezinárodní zkratka pro polské zloté) je částka, na kterou se vztahuje studie o oné „tvorbě obrázku“. 5 miliard PLN je částka u případů, kde již byly zjištěny nesrovnalosti a přes 3 miliardy PLN je částka, kde bylo podáno oznámení státnímu zastupitelství ohledně vypořádání s „uzavřeným systémem“. Kontroly dále probíhají u 90 subjektů, dodal ministr.

„Myslím, že je to cynické chování Donalda Tuska, který oslovuje své voliče, bublinu šílenců, kteří mu všechno uvěří a nebudou se ptát na podrobnosti,“ řekl Rafał Ziemkiewicz, redaktor týdeníku Do Rzeczy a ironicky dodal: „Když se nynějšímu vedení státního hřebčince podařilo prodat na aukci 10 plemenných koní za 600 000 euro, bylo to provládními médii oslavované jako velký úspěch. Za vlády PiS se 14 koní prodalo za 2,5 milionu euro, což bylo stejnou mediální partou komentováno jako konec polského chovu koní. Ve vidění kontrolorů činnosti PiS ale určitě šlo při prodeji koní o praní peněz či jinou nelegální činnost.“
Tuskova čísla jsou ale ujetá i jinde, pokračoval Ziemkiewicz. „Ve vládní aféře PiS kolem vydávání víz Tusk tvrdil, že za vlády dnešní opozice se nelegálně prodalo 600 000 víz do Polska. Byla na to dokonce vytvořena parlamentní vyšetřovací komise, která přišla ale pouze na to, že 220 víz do Polska bylo prostřednictvím úplatků uspíšeno, tedy že víza byla vydána přednostně. Ptá se dnes někdo Tuska, kam se podělo oněch 599 780 uplacených víz? Nikdo se už neptá. Téma zmizelo.“

Olympijské hry ve Varšavě

Polské vládní koalici klesá podpora, a proto pro zaplnění mediálního okurkového času nastolil polský premiér další vděčné téma a ohlásil, že Polsko bude žádat o pořádání olympijských her v roce 2040 nebo 2044. „S ministrem (sportu a cestovního ruchu) Nitrasem vedeme řadu měsíců jednání, aby se tento sen stal skutečností.“ dodal Tusk a pokračoval: „Život ukáže, zda je to reálný cíl. Budeme to brát vážně. Skutečná perspektiva s přihlédnutím k prvotním rozhodnutím, závazkům a deklaracím Mezinárodního olympijského výboru je taková, že můžeme mluvit o roce 2040 nebo 2044,“ uzavřel polský premiér.

O možném pořádání her v Polsku v roce 2044 napsal Polský institut sportovní diplomacie (PIDS) studii. Její autoři připomněli, že prezident Andrzej Duda před léty zmínil pořádání olympijských her v Polsku v roce 2036. Dnes vládnoucí politici na něm nenechali nit suchou a obvinili jej z nereálného populismu. „Reálnější vyhlídka pro Polsko je rok 2044. Existuje mnoho indicií, že toto je potenciálně velmi dobrá doba pro olympijské hry v Polsku. Nejpravděpodobnějším hostitelským městem by byla Varšava. MOV má velmi rád symboly výročí a rok 2044 je stoleté výročí Varšavského povstání Oslava tohoto jubilea 1. srpna 2044 (v tradičním období her) by byla potenciálně velmi silnou a emocionálně poutavou událostí,“ dočteme se ve studii PIDS.

Pozornost v okurkové sezóně

Varšavská náměstkyně primátora Renata Kaznowska před rokem v rozhovoru pro Gazetu Wyborcza řekla, že pořádání her „je monstrózní náklad“ a „přepočteno na polské zloté se jedná pravděpodobně o částku převyšující 100 miliard zlotých“. Loni měl o tak velké akci pochybnosti i Andrzej Domański, tehdejší ekonomický poradce Donalda Tuska: „Myslím, že se jedná o velký projekt, který vyžaduje prověření jeho ekonomické životaschopnosti. Praxe ukazuje, že mnoho zemí a měst, které olympiádu pořádaly, z ní nemělo žádný ekonomický zisk,“ uvedl stávající polský ministr financí v rozhovoru pro Rádio Zet. „Tusk se ztrácí ve svých vyprávěních. Nejprve dlouhé měsíce tvrdí, jak špatný je rozpočet, a pak nakonec oznámí ochotu zorganizovat olympijské hry v Polsku.“ napsala bývalá premiérka Beata Szydłová.

Tuskovi se ale povedlo krátkodobě ovládnout polskou mediální okurkovou scénu a o jeho „olympijském snu“ se debatuje dnes v Polsku v systému – aby řeč nestála. Většinou negativně a zavání to Fialovou „nuttelou“. Jeho styl politiky ale takový je. Není podstatné, co a jak říká, hlavně že je vidět.

Jaromír Piskoř

(psáno pro denik.to)

Continue Reading

Aktuality

Hnědé uhlí končí, problémy začínají: Co čeká Polsko po uzavření dolu Turów?

Published

on

V Polsku padlo rozhodnutí, že důl Turów zastaví k roku 2026 těžbu a podle všeho přestane fungovat i elektrárna Turów, poháněná jeho hnědým uhlím. Ta v současnosti pokrývá 7 % polské energetické spotřeby. Možná to potěší ekology napříč hranicemi i zahraniční těžaře, ale rozhodně ne tisíce polských zaměstnanců, a to nejen v tomto regionu.

Drazí Češi, prosíme vás o pomoc. Chceme dosáhnout ničeho.
V Polsku je stále více společností, které oznamují propouštění zaměstnanců, a to včetně velkých státních podniků. Poslední statistické údaje z období od ledna do května 2024 ukazují mnohem horší čísla než za období covidové pandemie. Týkají se zhruba 175 podniků, které plánují propustit více než 16 tisíc zaměstnanců.

Situace je však ještě horší, než naznačují statistiky – v červenci vedle jiných společností oznámily významné snižování personálních stavů státní PKP Cargo a Polská pošta, v řádu tisícovek zaměstnanců. Současná vládní garnitura nemá po devíti měsících vládnutí jiné řešení, než vinu za kritický stav těchto dvou polských státních firem házet na bývalé vedení dosazené ministry za dnes opoziční PiS.

Míra nezaměstnanosti v Polsku je zatím nízká, ale v červenci poprvé po dlouhé době překročila hranici pěti procent. K tomu se přidává i nemálo zahraničních společností, které se rozhodly přesunout výrobu z Polska do jiných zemí. Oznámila to například společnost Levi Strauss – ta po více než třiceti letech zavírá svůj závod v Płocku a propouští všechny zaměstnance, tedy přes osm set lidí. Nebo francouzský výrobce automobilových pneumatik Michelin – ten ukončuje výrobu pneumatik pro nákladní automobily v Olsztynu, která zde fungovala také již od 90. let, a nyní přesouvá svou výrobu do Rumunska.

Stejný krok oznámila společnost ABB: končí s výrobou nízkonapěťových motorů v Aleksandrów Łódzki a propouští čtyři stovky zaměstnanců, a k tomu i dalších šest set z výrobního závodu v Kladsku. Volvo Buses ve Wroclawi propouští přes čtyři stovky zaměstnanců a Lear Corporation v Pikutkowo u Włocławku jich plánuje propustit bezmála tisícovku.

Značná část těchto firem likviduje výrobu v Polsku a přesouvá ji do jiných zemí – jak v Evropské unii (Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko), tak v severní Africe (Maroko, Tunisko) a v Asii (Indie a Čína).

Zdražující energie spouštějí kolotoč propouštění

Jedním z důvodů propouštění anebo rozhodnutí o přesunu výroby z Polska je očekávané zvýšení cen elektřiny, plynu a dálkového vytápění od letošního roku a ledna 2025, jakož i v následujících letech. Experti zabývající se energetikou navíc obdrželi informace o odkladu uvedení prvního bloku jaderné elektrárny Lubiatowo-Kopalino do provozu až o 6 let, na rok 2040. Polsko energetickou soustavu čeká během příštích několika let uzavření dalších uhelných elektráren, a to tedy nebude doprovázeno spuštěním nového stabilního zdroje energie v podobě jaderné energie. Podnikatelé se v této situaci obávají nejen neustálého zdražování energií, ale i případného nedostatku energie v situaci, kdy Polsko nebude mít stabilní energetický mix.

První jaderná elektrárna v Polsku nabírá zpoždění. Česko by mohlo ukázat cestu přes nejtěžší překážku

Polský správní soud ve Varšavě v březnu zrušil platnost posouzení vlivu těžby v dole Turów na životní prostředí, které by umožnilo prodloužení prací v dole poblíž hranic s Českem až do roku 2044. Rozhodnutí sice podle soudu není důvodem k okamžitému zastavení těžby, ale polská prokuratura nepodala kasační stížnost proti rozsudku polského správního soudu, která by umožnila vlastníkovi dolu, společnosti PGE, domáhat se pro ně kladného rozsudku. Polští novináři navíc zveřejnili, že nepodání této kasační stížnosti není náhoda, protože generální prokurátor a ministr spravedlnosti Adam Bodnar uvedl do spisu, že „neexistují důvody pro podání kasační stížnosti“.

Sám ministr Bodnar tak rozhodl, že od roku 2026 zastaví důl Turów těžbu a podle všeho přestane fungovat i elektrárna Turów, poháněná jeho hnědým uhlím. Ta v současnosti pokrývá 7 % polské energetické spotřeby.

Připomeňme, že ukončení těžby hnědého uhlí pro elektrárnu Turów nařídil Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v souvislosti se stížnostmi českých samospráv verdiktem španělské soudkyně Rosario Silva de Lapureta v květnu 2021. Vláda premiéra Morawieckého však tomuto rozhodnutí nevyhověla, proto na žádost Evropské komise uložil SDEU v září 2021 Polsku denní pokutu ve výši 500 tisíc eur.

Tento trest byl účtován téměř půl roku, až do února 2022, než byl tento případ z důvodu uzavření dohody Polska s Českou republikou o odstranění příčin sporu o důl Turów vymazán z rejstříku tribunálu. Celkem si Polsko nechalo z přiznaných evropských fondů odečíst asi 70 milionů eur na pokutách a 45 milionů eur zaplatilo jako odškodnění České republice – ale jak důl, tak elektrárna nadále fungovaly. Už tehdy zástupci tehdejší opozice a dnes vládnoucí koalice, jako místopředseda Občanské platformy (PO) Rafał Trzaskowski nebo lídr Hnutí Polsko 2050 Szymon Hołownia, přímo řekli, že by se polská vláda měla tomuto rozhodnutí podřídit.

Rozhodnutí polského ministra spravedlnosti jistě potěší německé, české a polské ekology, ale i těžaře. Je těžké si představit, že by o takové věci rozhodoval sám ministr Bodnar. Musel získat politický souhlas vládnoucí koalice. Stále jsou totiž platné argumenty Morawieckého vlády, že důl i elektrárna jsou – kromě zabezpečování cca 7 % polského energetického mixu – klíčovými podniky, spolu se svými dceřinými společnostmi zaměstnávají cca pět tisíc lidí. Navíc s činností dolu a elektrárny nepřímo souvisí dalších několik desítek tisíc pracovních míst v regionu. Zelená politika ale opět zvítězila.

Rozhodnutí polského ministra spravedlnosti jistě potěší německé, české a polské ekology, kteří žalobu u správního soudu podali, ale také německé a české hnědouhelné těžaře, kteří do polské elektrárny budou možná vozit své hnědé uhlí. ČEZ bude také spokojen – škrtnutím 7 % elektřiny znamená totiž pro Polsko zcela neplánované a nečekané skokové zvýšení závislosti na dovozu elektřiny už od roku 2027.

Jaromír Piskoř

(psáno pro info.cz)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polské ekonomické forum – platforma pro dialog 30.8.2024
    Rodina demokratických evropských zemí si stále více uvědomuje, že bude muset další roky žít v realitě nové studené války. Ekonomiky našich zemí se budou muset vyrovnat nejen s klasickými výzvami, ale také s požadavky válečného režimu. Hodnota spolupráce zůstane na našem kontinentu o to výjimečně důležitější. Jedním z cílů Ekonomického fóra vždy bylo zmírňovat konflikty. […]
    Jaromír Piskoř
  • Divadlo Tuskovy vlády o 100 miliardách zlotých 28.8.2024
    Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci tvrdil, že v současnosti čelí obvinění 62 lidí z minulé vládní garnitury. Podle něj se řízení ohledně podezřelých veřejných výdajů týká 100 miliard zlotých (což je přibližně 20 % polského státního rozpočtu a v přepočtu asi 600 miliard korun). Tusk tvrdí, že předseda PiS Jarosław Kaczyński si myslel, […]
    Jaromír Piskoř
  • Hnědé uhlí končí, problémy začínají: Co čeká Polsko po uzavření dolu Turów? 28.8.2024
    V Polsku padlo rozhodnutí, že důl Turów zastaví k roku 2026 těžbu a podle všeho přestane fungovat i elektrárna Turów, poháněná jeho hnědým uhlím. Ta v současnosti pokrývá 7 % polské energetické spotřeby. Možná to potěší ekology napříč hranicemi i zahraniční těžaře, ale rozhodně ne tisíce polských zaměstnanců, a to nejen v tomto regionu. Drazí […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.