Connect with us

Aktuality

Jourová se zbláznila, plácá nesmysly a měla by se stydět

Published

on

jourova zeroVyplácení unijních peněz členským zemím Evropské unie by mohlo být v budoucnu podmíněno dodržováním zásad právního státu a dalších hodnot. V rozhovoru s německým listem logo Parlamentní listyDer Spiegel to uvedla eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová. Takové opatření by podle jejích slov hrozilo postihnout zejména Polsko.

„Každý, kdo žije v Evropě, musí akceptovat základní hodnoty. Ty zahrnují právní stát, rovnoprávnost mužů a žen a nediskriminaci náboženských a dalších menšin. Kdo nechce respektovat zákon ani náš demokratický způsob života, neměl by žít v Evropě,“ odpověděla na otázku týkající se situace v Polsku a Maďarsku.

Podle Jourové by peníze Polsku mohly být kráceny v příštím rozpočtovém období od roku 2020, jehož přípravy ale začínají už letos. „Tyto země budou (s námi) sedět u stolu a budou mít právo se vyjádřit. Ale budou muset pochopit, že hájíme základní hodnoty EU,“ dodala na adresu Polska a Maďarska.ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků, co si o slovech eurokomisařky myslí a zda Polsko a Maďarsko porušují hodnoty, které Jourová uvedla. Drtivá většina politiků odsuzuje slova Jourové jako nepřípustný nátlak či vyhrožování a odmítají spojování těchto otázek se záležitostí dotací z EU. Někteří připomněli, že Jourová z ANO prosazovala v Evropské komisi kvóty na imigranty a že komise vyhrožuje odebráním dotací v tomto směru i České republice.„Vaše citace je nepřesná a zkreslená. Důležité ale je, že paní komisařka nemluví za hnutí ANO ani za českou vládu, ale může pouze vyjadřovat stanovisko Evropské komise jako celku. K tomu já nemám co dodat, zvláště ve světle toho, že včerejší agenturní zprávy říkají, že polská vláda chce omezit nezávislou soudní moc. Je v kompetenci Evropské komise to zkoumat a dát stanovisko, ale návrhy na omezení dotací jsou nepřijatelné. Hlavní slovo stejně bude mít Evropská rada,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz předseda hnutí ANO a první vicepremiér Andrej Babiš.

„Paní komisařka Jourová by neměla nikoho vyhazovat z Evropy… O právním státě, diskriminaci menšin a respektování hodnot má právo jednat Rada pro všeobecné záležitosti. Představitel komise by neměl spekulovat o sankcích, to mu nepřísluší. Jedině Evropská rada má nástroje (čl. 7). Aktivity členů komise jsou zde duplicitní a vyhrožování odebráním kohezních fondů mírně řečeno přešlapem,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ministr zahraničí a místopředseda ČSSD LubomírZaorálek.

„Žel paní eurokomisařka zapomněla na práva většiny, která jsou stejně hodná ochrany jako práva menšin a v tuto dobu jsou výrazně ohrožena nejen migrační krizí, ale i podivnou propagandou těch, kteří se dožadují práv, ale nerespektují povinnosti, které pro zajištění práva musejí být plněny,“ odpověděl redakci předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.

„To, co navrhuje paní komisařka Jourová, je dosti podivné a zcela nepřijatelné. Jaká je souvislost mezi jasně stanovenými unijními příspěvky a subjektivním hodnocením vnitropolitického vývoje v jednotlivých členských zemích? Podle mě žádná. Pokud chce paní Jourová – či komise – cokoliv v členských zemích kritizovat, jistě může, ale nelze to přenášet do jiné agendy EU. To je nesmysl,“ uvedl předseda ODS a poslanec Petr Fiala.

„Doporučuji, aby čeští politici či političky byli zdrženliví, co se týká prohřešků sousedů, a přečetli si evengelium, ve kterém je řeč o třísce a trámu,“ reagoval čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.

„Polsko a Maďarsko především, na rozdíl například od Německa, nekompromisně hájí hodnoty, které jim určují ústava a z jejího ducha vycházející zákony jejich zemí. Zákonodárci a představitelé obou zemí vzešli, na rozdíl od paní komisařky Jourové, z demokratických voleb a připadá mně pokrytecké, drzé a absurdní je kritizovat, ba dokonce vyhrožovat jim. Sečteno a podtrženo, paní komisařka Jourová s absencí mandátu z demokratických voleb nemá žádný skutečný mandát k těmto soudům. Pokud ovšem tímto mandátem necítí svoje neuvěřitelné materiální zabezpečení a servis, který si nezadá s královským dvorem Ludvíka XIV.,“ zlobí se předseda SPO a senátor Jan Veleba.

„Poláci i Maďaři patří do Evropy stejně jako Britové, Němci nebo my bez ohledu na to, jaké kdo má zákony. I když eurokomisaři v Bruselu s europoslanci vymýšlejí hrůzné paskvily, tak je z Evropy nikdo nevylučuje. Brusel a jeho protidemokratický styl diktátu suverénním národům a demokratickým zemím je ukázkovým příkladem diskriminace menších a zvláště východních zemí – diskriminací v kvalitě potravin počínaje, diktátem kvót na ilegální kolonisty konče. Paní Jourové z hnutí ANO doporučuji usilovně zametat před vlastním prahem v Bruselu a teprve poté rýpat do ostatních. Eurokomisařka Jourová dlouhodobě zrazuje zájmy většiny občanů České republiky, jelikož je spolutvůrcem kvót na přijímání imigrantů,“ soudí předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.

„Věci, co nejsou z mých šálků kávy, se sice dějí i v Polsku a Maďarsku – i když v každém z nich trochu jiné. Být ale kasta eurokomisařů opravdu tím, nač se pasuje, musela by zvednout hlas hlavně úplně jinde. Vzít si do parády ty, kdo na hodnoty evropské civilizace dupou ještě víc a s vážnějšími následky. Těm ale umí číst jen poníženě z pysku. Výhrůžky, že se přestanou vyplácet dotace, jsou hodně přes čáru. Bilance nových členských zemí vůči ‚staré EU‘ je v kolosálním  minusu. Jsme obětí nevídané loupeže za bílého dne. Hrají-li si teď ti, kdo se jí balíkují už čtvrtstoletí, na klášter štědré charity, je to nevkusná podívaná. Kráká-li ‚novou Evropu‘ za uši česká eurokomisařka, nasazuje si čepici přihrbeného šaška,“ zlobí se místopředseda KSČM JosefSkála.

„Lidi jako Jourová, kteří v Evropské komisi hlasovali pro migrační kvóty, by se měli stydět, omlouvat, a ne školit členské státy ohledně evropských hodnot,“ míní europoslanec Svobodných Petr Mach.

„Nemyslím si, že politika vyhrožování má být základem Evropské unie. Souhlasím s názorem, že pravidla EU mají platit pro všechny členské země. A vymahatelnost evropského práva má svá jasná pravidla. Stačí je pouze dodržovat a vymáhat. Je třeba také připomenout, že v EU existuje dvojí metr při posuzování evropských pravidel. Například se netrestá neplnění rozpočtových ukazatelů či pravidel společné měny. Tohle by se nemělo dít,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ČSSDAntonín Seďa.

„Pravda je, že zejména v Polsku, ale i v Maďarsku zaznívají poslední dobou hlasy jak z temných časů – to už mnohdy není Evropa 21. století. To je festival bigotnosti a ultrakonzervatismu. Řeči o krácení dotací jsou ovšem dosti nešťastná diplomacie – na druhou stranu Polsko je poměrně prounijní, excesy, které se tu dějí, bych řešil jinými způsoby, které nebudou znepokojovat ostatní členské země – zpochybňovat dotace z politických důvodů je nepřijatelné,“ míní místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.

„Já bych si přál, aby se naše politická reprezentace chovala stejně jako ta polská a maďarská. Opravdu nevím, čím porušují evropské principy… Oni prostě háji zájmy svých zemí. Jestli se tyto zájmy dostávají do kolize s představami Bruselu, potom je to spíš problém jeho politiky. Vyhrožování sankcemi se mi z úst českého zástupce v Evropské komisi nelíbí. Tím spíš, že je nepřímo určeno i nám. Je to stále stejné téma. Chceme více, anebo méně Evropy? Podobné výroky, jako je ten, který přinesla ČTK, vedou k erozi EU,“ uvedl poslanec ANO Zdeněk Soukup.

„Paní Jourová je v tom nevinně. Prostě dostala od někoho skutečně vlivného pokyn. Ona sama není v postavení, že by mohla vyhrožovat členským státům odnětím eurodotací. Ten, kdo takové pokyny rozhodl vydat, přispívá k destabilizaci EU v roce klíčových voleb,“ míní europoslanec ČSSD Jan Keller.

„Paní Jourová se vůbec ‚vyznamenala‘ i dalšími pozoruhodnými výroky, jako třeba že když je auto ve smyku, je třeba přidat plyn, tedy ještě více integrovat EU. Dlouhodobý pobyt v Bruselu na ni má zjevně neblahý vliv,“ říká europoslanec ODS Jan Zahradil.

„Paní komisařka Jourová je jasnou představitelkou politické linie ANO 2011. Z jejích slov je zcela zřejmé, kdo ji platí. Jasně se ukazuje, že posílat úřednici subalterní úrovně do světa je další chyba personální politiky pana Babiše. Nyní se bojí, aby nebyla vystřídána, a pak plácá nesmysly. Tímto prohlášením otevřela oči českým voličům, kdo je to ANO 2011,“ uvedl poslanec KSČM Leo Luzar.

„V EU se musíme naučit více komunikovat. A osobně nesnáším jakékoliv vyhrožování zastavením dotací. EU není o dotacích. Je o spolupráci. A pokud tohle současní politici v čele Komise EU nepochopí, je těžké, je pak hájit,“ míní europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

„Paní eurokomisařka Jourová se po dvou letech ve funkci rychle naučila zpívat píseň toho, koho chleba jí. Já už jen očekávám, kdy přijede do našeho parlamentu a vyčiní nám, že se špatně chováme k menšinám, a odůvodní to zprávou, kterou před pár dny vydaly USA na základě informací od administrativy bývalého prezidenta Obamy. Pokud bude celá Evropa klidná a stabilizovaná a bude pro život ráj na zemi (tak mohla být mnohými vnímána, a podotýkám mohla být, což už dávno neplatí), tak budu hodnotit, popřípadě i kritizovat dodržování základních hodnot v jednotlivých členských zemích. Nic takového, zejména v západní části EU, už dávno není pravda a já tak nebudu moralizovat jiné státy za odmítání multikulturalismu a jiných obdobných nesmyslů. EU a její představitelé se chovají typicky podle přísloví, že chcípající kobyla kope nejvíce. Je třeba si uvědomit, že politici jsou odpovědni občanům ve svých zemích, a pokud již dospěli ke stejnému závěru jako já, tedy o klinické smrti EU v této podobě, tak jednají přesně podle přísloví ‚košile bližší než kabát‘. Vystavovat politický účet svým politikům mají občané – voliči, nikoli euroúředník. Doporučil bych paní eurokomisařce vrátit se s těch bruselských výšin zpět na zem a začít vnímat realitu,“ uvedl poslanec KSČM Zdeněk Ondráček.

„Paní eurokomisařka Jourová má v hodnocení situace kolem ústavního soudu v Polsku a lidských práv v Maďarsku nepochybně pravdu a výhled na budoucí svázání dotací z EU nejen ekonomickými parametry, ale také parametry souvisejícími s hodnotami, na kterých Evropská unie stojí, je logický a smysluplný, a pokud nedojde ke zlepšení, tak bohužel i žádoucí. Chování států v oblasti lidských práv, ústavních principů souvisejících s demokratickým uspořádáním nebo zacházení s dětmi nejsou věcí svévole, kde je dovoleno vše, ať jde o principy Rady Evropy nebo smluvní ustanovení Evropské unie. Přijaté závazky nemohou členské země odhazovat jako použitý toaletní papír. A pokud to jejich politické establishmenty dělají, těžko se při takové destrukci mohou odvolávat na solidaritu ostatních,“ říká poslanec ANO Jiří Zlatuška.

„Komisařka Jourová uvedla pro německý Der Spiegel, že by považovala za vhodné vést diskusi o navázání finančních dotací na závazek dodržování základních evropských hodnot, mezi něž právní stát či ochrana menšin náleží. A to pro rozpočtovou periodu od roku 2021. Ilustrativně uvedla bezzubost Evropské komise vůči Polsku a Maďarsku, jimž Evropská komise vyčítá právě nerespektování zmíněných hodnot, a nemá nástroje na ovlivnění suverénních zemí. V současnosti se pro dotace zohledňují jen faktory ekonomické a technické – nikdo totiž nepředpokládal, že by členský stát EU mohl relativizovat samotné hodnoty EU. V době posilování pravicově nacionalistických a různorodě populistických uskupení, mnohdy podporovaných z Ruska, považuji za správné hledat nástroje, jež by mohla EU pro ochranu svých hodnot uplatnit,“ uvedl senátor TOP 09 Tomáš Czernin.

„Jourová? Ta stále nemůže uvěřit svému štěstí, kde se ocitla a jaký má plat. A tak opakuje, co slyší od Junckera a Schulze, a myslí si, že buduje novou Evropu. Z jaké je politické strany? Aha, ANO! Důležité je, že nechce zastavit čerpání dotací Andreji Burešovi,“ reagoval senátor ODS Tomáš Jirsa.

„Polsko i Maďarsko jsou především suverénní státy, což je z mého pohledu rozhodující, a o tom, že by v nich nebyly dodržovány zásady právního státu, mi není nic známo. Mám výhrady k tomu, co k nám občas doputuje z některých orgánů EU, a výroky eurokomisařky Jourové nejsou v tomto směru výjimkou. Paní Jourová by měla vysvětlit, podle čeho posuzuje situaci v těchto zemích, a také specifikovat, které zásady právního státu tyto země nedodržují. Podle mne by měly být postiženy především země, které dopustily pohyb cizinců v zemích EU bez možnosti zjistit jejich skutečnou totožnost. Tyto země dopustily, ba přímo iniciovaly protiprávní stav, nerespektování platných zákonů v řadě zemí EU. Pochopila bych, kdyby se výhrady, řekla bych dokonce výhrůžky, týkaly těchto zemí. Z výroků směrem k Maďarsku či Polsku jsem slušně řečeno v rozpacích a výroky tohoto druhu od kohokoli z reprezentantů zemí EU považuji za drzost. Občas mi to připadá, jako by tam země EU neposlaly svoji reprezentaci, ale něco jako výběr ‚nadlidí‘, vybavených schopností a hlavně kompetencí myslet za ty, kteří je tam vyslali. Jako by zapomněli, že existují daleko důležitější hodnoty, než jsou peníze EU. A právě Maďarsko  a Polsko to velmi dobře vědí,“ uvedla poslankyně ANO Jana Lorencová.

„Zase vyhrožování. Určitě by se měly respektovat obecné hodnoty a s tím bych i souhlasil. Ale funkcionáři EU by se rozhodně neměli stavět do role soudců států, které se snaží některé jevy řešit samostatně. Mám na mysli postoj Maďarska k imigraci, které má jeden ze směru na své hranici a vzhledem k tomu, ze slavná EU se chová tak, jak je známo, řeší tento problém po svém. A žádný rozumný člověk se Viktoru Orbánovi nediví. A místo toho, aby Jourová nabídla prostřednictvím EU nějaké řešení, uchyluje se k vyhrožování, ze Poláci a Maďaři přijdou o evropské dotace. Jak primitivní. I posuzování plnění dalších evropských standardů mi připadá poněkud farizejské a názor, že by neměli žít v Evropě, pokud je nebudou plnit, mi silně zavání po něčem velmi nepříjemném,“ uvedl poslanec KSČM Vojtěch Adam.

„Paní Jourová je živým důkazem toho, jak politici druhé až třetí kategorie, nikým nevolení, deformují projekt EU. Hodnoty, tradiční evropské hodnoty, zprznili především ti, kdo nám vnucují bezbřehou multikulturu. Ohrožují právě ony základní hodnoty naší kultury i naši bezpečnost. EU ano, ale bez Jourových a jí podobných!“ zlobí se poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.

„Paní Jourová se nám bohužel dosti odcizila,“ reagoval její stranický kolega, poslanec ANO Pavel Plzák.

„Nevím, podle jakých kritérií se zrovna Polsko a Maďarsko posuzují, že by neakceptovaly základní hodnoty. Sám si to nemyslím. A ženy jsou tam se svými právy na tom daleko líp než ve většině jiných zemí. EU nemá právo z obdobně uvedených nejasných důvodů zasahovat do dotací,“ reagoval senátor KSČM Václav Homolka.

„S názorem paní eurokomisařky Jourové nesouhlasím. Polsko a Maďarsko považuji za demokratické země. S diskriminací žen a menšin jsem se tam nesetkal. Paní eurokomisařka by takovéto silné prohlášení měla doložit konkrétně. Zvláště pokud se týká pozastavení vyplácení dotací z EU, čímž hrozí někteří evropští politici v jiných oblastech. Česká eurokomisařka by tuto rétoriku neměla používat,“ míní senátor ČSSD Jan Hajda.

„Ukazuje se, že EU chce používat dotace jako mocenský nástroj, jak země ovládat, nikoli jak v zemích vyvažovat hendikepy. A rovnost mužů a žen, jak si ji představuje EU, považuji za sociální inženýrství, které ženám úctu a respekt nezajistí, ba spíš naopak,“ říká poslanec ODS Petr Bendl.

„Paní eurokomisařka Jourová už v Bruselu evidentně zblbla a zeurovatěla. Ano, plně souhlasím s tím, že menšiny se diskriminovat nemají, jen za tím na rozdíl od paní eurokomisařky vidím hlavně rovnoprávnost postavení malých a velkých států v EU, a zejména jejich národních zájmů. A plně souhlasím i s absolutním respektováním rovnoprávnosti mužů a žen. Ale paní eurokomisařka, doufám, nemyslela Evropou se rozlézající islám, který rovnoprávnost žen a mužů neuznává. Polsko a Maďarsko tyto hodnoty podle mých osobních zkušeností určitě neporušují. Děsí mě, že tato dáma nás ‚zastupuje‘ v Bruselu,“ reagoval poslanec Karel Fiedler.

„Jsem poslancem v ČR. V Maďarsku či Polsku nežiji. Nepřísluší mi je tedy kritizovat. Maďary pak už vůbec ne. Nu a tu naši českou ‚hvězdu‘ jsem já do Evropské komise nenominoval. A ani otevřeně ji kritizovat nehodlám. Ne že by nebyl důvod. Ale je to dáma. Maká za tu horentní bruselskou mzdu a doživotní výsluhy jistě jen a pouze ‚pro lidi‘, ne? Vždyť i ona je člověk. Ano, je jí tak tedy jistě lépe – jak ve volbách slibovala. No a ‚na chudý lid musí bejt přísnost‘. Jak vidno, toto pravidlo je věčné. Jen je mi moc líto, jak tu svou před 27 lety znovunabytou svobodu vytrvale zase prodáváme, a tím ztrácíme za jakési eurodotace. Ale tohle se už dělo kdysi v Jeruzalémě. Jidáš se prý jmenoval…,“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

„Zaráží mě, odkud či od koho získala eurokomisařka Jourová relevantní podklady a informace pro svá závažná tvrzení a obvinění. Já o tom žádné informace nemám a nikdo jiný s něčím podobným nepřišel. Polsko a Maďarsko jsou samostatné demokratické státy, takže věřím, že tam k ničemu takovému nedochází. S nadsázkou bych chtěla říci, že když jsem si dotaz přečetla, první, co mě napadlo, je to, že se paní Jourová špatně vyspala nebo zbláznila. Ona by v první řadě měla hájit práva občanů naší země,“ uvedla poslankyně Pavlína Nytrová.

„Silná prohlášení tohoto typu od EU směrem k národním státům vyvolávají odstředivé tendence. Byrokraté Unie by měli být více pokorní,“ míní poslanec ČSSD Stanislav Huml.

„Pak už jen zbývá, aby paní Jourová nám ještě řekla, kdo ‚provinění‘ Polska a Maďarska bude posuzovat,“ reagoval senátor Zdeněk Nytra.

„Polsko a Maďarsko se chovají normálně. Není zač je trestat. Chovají se zodpovědněji než mnoho jiných členů EU,“ míní senátor ODS Jaroslav Zeman.

Zdroj: parlamentnilisty.cz celý text zde (Omlouváme se Parlamentním listům, za převzetí skoro celého článku a ankety. Máme mnoho čtenářů z Polska a její rozhovor pro Der Spiegel tam vzbudil značné protičeské emoce. jp)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Polské ekonomické forum – platforma pro dialog

Published

on

Rodina demokratických evropských zemí si stále více uvědomuje, že bude muset další roky žít v realitě nové studené války. Ekonomiky našich zemí se budou muset vyrovnat nejen s klasickými výzvami, ale také s požadavky válečného režimu. Hodnota spolupráce zůstane na našem kontinentu o to výjimečně důležitější.

Jedním z cílů Ekonomického fóra vždy bylo zmírňovat konflikty. Platforma pro dialog, kterou se Fórum v Karpaczi stalo pro zástupce zemí z různých koutů světa, zejména naší části Evropy, se proto stává ještě důležitější. Za více než tři desetiletí se nám podařilo vytvořit jedinečné místo, kde můžete mluvit s respektem k druhému člověku a jeho názorům. Místo, kde se rodí moderní nápady a nekonvenční, inovativní řešení.

Polsko musí mít instituce, jejichž horizont činnosti je delší než období, ve kterém byl u moci konkrétní politický tým. Pouze to vám dává šanci skutečně řešit problémy. Hosty Fóra jsou prezidenti, předsedové vlád, ministři, politici a představitelé samosprávy, prezidenti korporací, lidé z kultury, renomovaní vědci, novináři a zástupci nevládních organizací.

Důkladná analýza trendů prováděná odborníky z Institute of Eastern Studies Foundation umožňuje každoročně připravit obsahový program Ekonomického fóra, který se skládá z více než 350 akcí týkajících se celého spektra témat ze světa evropské politiky. inovativní ekonomiky, občanské společnosti, ochrany životního prostředí a bezpečnosti.

Jednou z klíčových událostí XXXIII. ekonomického fóra bude prezentace zprávy připravené Varšavskou ekonomickou školou a Ekonomickým fórem. Odborníci ze SGH již posedmé představili analýzy nejdůležitějších ekonomických a sociálních problémů v Polsku a střední a východní Evropě.

Otázky spojené s vývojem umělé inteligence budou na fóru AI zvláště diskutovanou oblastí. Fórum AI bude zahrnovat vyhrazenou tematickou trať skládající se z panelů, prezentací, workshopů a speciálních akcí. Budou diskutovány klíčové otázky vlivu umělé inteligence ve společnosti, ale i v sektoru veřejných a komerčních služeb. Budou se diskutovat problémy a výzvy, kterým bude muset trh čelit tváří v tvář zásadním technologickým změnám. Účastníci fóra také zváží, do jaké míry investice do vědeckého výzkumu a moderních technologií umělé inteligence v mnoha oblastech života umožní Evropské unii obnovit konkurenceschopnost ve vztahu ke globálním ekonomikám a nutnosti zajistit bezpečnost evropských zemí.

Continue Reading

Aktuality

Divadlo Tuskovy vlády o 100 miliardách zlotých

Published

on

Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci tvrdil, že v současnosti čelí obvinění 62 lidí z minulé vládní garnitury. Podle něj se řízení ohledně podezřelých veřejných výdajů týká 100 miliard zlotých (což je přibližně 20 % polského státního rozpočtu a v přepočtu asi 600 miliard korun). Tusk tvrdí, že předseda PiS Jarosław Kaczyński si myslel, že vytvořil „uzavřený systém“. Myslel si, že příští volby vyhraje a nikdo nebude mít přístup k informacím, ze kterých si dnes Tuskova vláda pomalu vytváří obrázek o těchto zneužitích.

V Polsku už málokdo věří, že Tusk splní své předvolební sliby. Před pár dny se objevil průzkum, který to potvrzuje. A co se stalo? Donald Tusk se samozřejmě naštval a musel předvést show. Vyzval tři ministry, aby před kamerami podepsali dohodu o stíhání členů PiS, a ti poslušně ono divadlo předvedli. Andrzej Domański (finance), Tomasz Siemoniak (vnitro) a Adam Bodnar (spravedlnost) podepsali teatrálně dohodu týkající se „koordinace činností jimi podřízených služeb zaměřených na odhalování, zajišťování a vymáhání majetku dlužného státní pokladně“.

Ne všichni divadlu tleskají

Polský ministr financí Andrzej Domański posléze svého šéfa poněkud poopravil a na dotaz Polsat News vysvětlil, že 100 miliard PLN (mezinárodní zkratka pro polské zloté) je částka, na kterou se vztahuje studie o oné „tvorbě obrázku“. 5 miliard PLN je částka u případů, kde již byly zjištěny nesrovnalosti a přes 3 miliardy PLN je částka, kde bylo podáno oznámení státnímu zastupitelství ohledně vypořádání s „uzavřeným systémem“. Kontroly dále probíhají u 90 subjektů, dodal ministr.

„Myslím, že je to cynické chování Donalda Tuska, který oslovuje své voliče, bublinu šílenců, kteří mu všechno uvěří a nebudou se ptát na podrobnosti,“ řekl Rafał Ziemkiewicz, redaktor týdeníku Do Rzeczy a ironicky dodal: „Když se nynějšímu vedení státního hřebčince podařilo prodat na aukci 10 plemenných koní za 600 000 euro, bylo to provládními médii oslavované jako velký úspěch. Za vlády PiS se 14 koní prodalo za 2,5 milionu euro, což bylo stejnou mediální partou komentováno jako konec polského chovu koní. Ve vidění kontrolorů činnosti PiS ale určitě šlo při prodeji koní o praní peněz či jinou nelegální činnost.“
Tuskova čísla jsou ale ujetá i jinde, pokračoval Ziemkiewicz. „Ve vládní aféře PiS kolem vydávání víz Tusk tvrdil, že za vlády dnešní opozice se nelegálně prodalo 600 000 víz do Polska. Byla na to dokonce vytvořena parlamentní vyšetřovací komise, která přišla ale pouze na to, že 220 víz do Polska bylo prostřednictvím úplatků uspíšeno, tedy že víza byla vydána přednostně. Ptá se dnes někdo Tuska, kam se podělo oněch 599 780 uplacených víz? Nikdo se už neptá. Téma zmizelo.“

Olympijské hry ve Varšavě

Polské vládní koalici klesá podpora, a proto pro zaplnění mediálního okurkového času nastolil polský premiér další vděčné téma a ohlásil, že Polsko bude žádat o pořádání olympijských her v roce 2040 nebo 2044. „S ministrem (sportu a cestovního ruchu) Nitrasem vedeme řadu měsíců jednání, aby se tento sen stal skutečností.“ dodal Tusk a pokračoval: „Život ukáže, zda je to reálný cíl. Budeme to brát vážně. Skutečná perspektiva s přihlédnutím k prvotním rozhodnutím, závazkům a deklaracím Mezinárodního olympijského výboru je taková, že můžeme mluvit o roce 2040 nebo 2044,“ uzavřel polský premiér.

O možném pořádání her v Polsku v roce 2044 napsal Polský institut sportovní diplomacie (PIDS) studii. Její autoři připomněli, že prezident Andrzej Duda před léty zmínil pořádání olympijských her v Polsku v roce 2036. Dnes vládnoucí politici na něm nenechali nit suchou a obvinili jej z nereálného populismu. „Reálnější vyhlídka pro Polsko je rok 2044. Existuje mnoho indicií, že toto je potenciálně velmi dobrá doba pro olympijské hry v Polsku. Nejpravděpodobnějším hostitelským městem by byla Varšava. MOV má velmi rád symboly výročí a rok 2044 je stoleté výročí Varšavského povstání Oslava tohoto jubilea 1. srpna 2044 (v tradičním období her) by byla potenciálně velmi silnou a emocionálně poutavou událostí,“ dočteme se ve studii PIDS.

Pozornost v okurkové sezóně

Varšavská náměstkyně primátora Renata Kaznowska před rokem v rozhovoru pro Gazetu Wyborcza řekla, že pořádání her „je monstrózní náklad“ a „přepočteno na polské zloté se jedná pravděpodobně o částku převyšující 100 miliard zlotých“. Loni měl o tak velké akci pochybnosti i Andrzej Domański, tehdejší ekonomický poradce Donalda Tuska: „Myslím, že se jedná o velký projekt, který vyžaduje prověření jeho ekonomické životaschopnosti. Praxe ukazuje, že mnoho zemí a měst, které olympiádu pořádaly, z ní nemělo žádný ekonomický zisk,“ uvedl stávající polský ministr financí v rozhovoru pro Rádio Zet. „Tusk se ztrácí ve svých vyprávěních. Nejprve dlouhé měsíce tvrdí, jak špatný je rozpočet, a pak nakonec oznámí ochotu zorganizovat olympijské hry v Polsku.“ napsala bývalá premiérka Beata Szydłová.

Tuskovi se ale povedlo krátkodobě ovládnout polskou mediální okurkovou scénu a o jeho „olympijském snu“ se debatuje dnes v Polsku v systému – aby řeč nestála. Většinou negativně a zavání to Fialovou „nuttelou“. Jeho styl politiky ale takový je. Není podstatné, co a jak říká, hlavně že je vidět.

Jaromír Piskoř

(psáno pro denik.to)

Continue Reading

Aktuality

Hnědé uhlí končí, problémy začínají: Co čeká Polsko po uzavření dolu Turów?

Published

on

V Polsku padlo rozhodnutí, že důl Turów zastaví k roku 2026 těžbu a podle všeho přestane fungovat i elektrárna Turów, poháněná jeho hnědým uhlím. Ta v současnosti pokrývá 7 % polské energetické spotřeby. Možná to potěší ekology napříč hranicemi i zahraniční těžaře, ale rozhodně ne tisíce polských zaměstnanců, a to nejen v tomto regionu.

Drazí Češi, prosíme vás o pomoc. Chceme dosáhnout ničeho.
V Polsku je stále více společností, které oznamují propouštění zaměstnanců, a to včetně velkých státních podniků. Poslední statistické údaje z období od ledna do května 2024 ukazují mnohem horší čísla než za období covidové pandemie. Týkají se zhruba 175 podniků, které plánují propustit více než 16 tisíc zaměstnanců.

Situace je však ještě horší, než naznačují statistiky – v červenci vedle jiných společností oznámily významné snižování personálních stavů státní PKP Cargo a Polská pošta, v řádu tisícovek zaměstnanců. Současná vládní garnitura nemá po devíti měsících vládnutí jiné řešení, než vinu za kritický stav těchto dvou polských státních firem házet na bývalé vedení dosazené ministry za dnes opoziční PiS.

Míra nezaměstnanosti v Polsku je zatím nízká, ale v červenci poprvé po dlouhé době překročila hranici pěti procent. K tomu se přidává i nemálo zahraničních společností, které se rozhodly přesunout výrobu z Polska do jiných zemí. Oznámila to například společnost Levi Strauss – ta po více než třiceti letech zavírá svůj závod v Płocku a propouští všechny zaměstnance, tedy přes osm set lidí. Nebo francouzský výrobce automobilových pneumatik Michelin – ten ukončuje výrobu pneumatik pro nákladní automobily v Olsztynu, která zde fungovala také již od 90. let, a nyní přesouvá svou výrobu do Rumunska.

Stejný krok oznámila společnost ABB: končí s výrobou nízkonapěťových motorů v Aleksandrów Łódzki a propouští čtyři stovky zaměstnanců, a k tomu i dalších šest set z výrobního závodu v Kladsku. Volvo Buses ve Wroclawi propouští přes čtyři stovky zaměstnanců a Lear Corporation v Pikutkowo u Włocławku jich plánuje propustit bezmála tisícovku.

Značná část těchto firem likviduje výrobu v Polsku a přesouvá ji do jiných zemí – jak v Evropské unii (Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko), tak v severní Africe (Maroko, Tunisko) a v Asii (Indie a Čína).

Zdražující energie spouštějí kolotoč propouštění

Jedním z důvodů propouštění anebo rozhodnutí o přesunu výroby z Polska je očekávané zvýšení cen elektřiny, plynu a dálkového vytápění od letošního roku a ledna 2025, jakož i v následujících letech. Experti zabývající se energetikou navíc obdrželi informace o odkladu uvedení prvního bloku jaderné elektrárny Lubiatowo-Kopalino do provozu až o 6 let, na rok 2040. Polsko energetickou soustavu čeká během příštích několika let uzavření dalších uhelných elektráren, a to tedy nebude doprovázeno spuštěním nového stabilního zdroje energie v podobě jaderné energie. Podnikatelé se v této situaci obávají nejen neustálého zdražování energií, ale i případného nedostatku energie v situaci, kdy Polsko nebude mít stabilní energetický mix.

První jaderná elektrárna v Polsku nabírá zpoždění. Česko by mohlo ukázat cestu přes nejtěžší překážku

Polský správní soud ve Varšavě v březnu zrušil platnost posouzení vlivu těžby v dole Turów na životní prostředí, které by umožnilo prodloužení prací v dole poblíž hranic s Českem až do roku 2044. Rozhodnutí sice podle soudu není důvodem k okamžitému zastavení těžby, ale polská prokuratura nepodala kasační stížnost proti rozsudku polského správního soudu, která by umožnila vlastníkovi dolu, společnosti PGE, domáhat se pro ně kladného rozsudku. Polští novináři navíc zveřejnili, že nepodání této kasační stížnosti není náhoda, protože generální prokurátor a ministr spravedlnosti Adam Bodnar uvedl do spisu, že „neexistují důvody pro podání kasační stížnosti“.

Sám ministr Bodnar tak rozhodl, že od roku 2026 zastaví důl Turów těžbu a podle všeho přestane fungovat i elektrárna Turów, poháněná jeho hnědým uhlím. Ta v současnosti pokrývá 7 % polské energetické spotřeby.

Připomeňme, že ukončení těžby hnědého uhlí pro elektrárnu Turów nařídil Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v souvislosti se stížnostmi českých samospráv verdiktem španělské soudkyně Rosario Silva de Lapureta v květnu 2021. Vláda premiéra Morawieckého však tomuto rozhodnutí nevyhověla, proto na žádost Evropské komise uložil SDEU v září 2021 Polsku denní pokutu ve výši 500 tisíc eur.

Tento trest byl účtován téměř půl roku, až do února 2022, než byl tento případ z důvodu uzavření dohody Polska s Českou republikou o odstranění příčin sporu o důl Turów vymazán z rejstříku tribunálu. Celkem si Polsko nechalo z přiznaných evropských fondů odečíst asi 70 milionů eur na pokutách a 45 milionů eur zaplatilo jako odškodnění České republice – ale jak důl, tak elektrárna nadále fungovaly. Už tehdy zástupci tehdejší opozice a dnes vládnoucí koalice, jako místopředseda Občanské platformy (PO) Rafał Trzaskowski nebo lídr Hnutí Polsko 2050 Szymon Hołownia, přímo řekli, že by se polská vláda měla tomuto rozhodnutí podřídit.

Rozhodnutí polského ministra spravedlnosti jistě potěší německé, české a polské ekology, ale i těžaře. Je těžké si představit, že by o takové věci rozhodoval sám ministr Bodnar. Musel získat politický souhlas vládnoucí koalice. Stále jsou totiž platné argumenty Morawieckého vlády, že důl i elektrárna jsou – kromě zabezpečování cca 7 % polského energetického mixu – klíčovými podniky, spolu se svými dceřinými společnostmi zaměstnávají cca pět tisíc lidí. Navíc s činností dolu a elektrárny nepřímo souvisí dalších několik desítek tisíc pracovních míst v regionu. Zelená politika ale opět zvítězila.

Rozhodnutí polského ministra spravedlnosti jistě potěší německé, české a polské ekology, kteří žalobu u správního soudu podali, ale také německé a české hnědouhelné těžaře, kteří do polské elektrárny budou možná vozit své hnědé uhlí. ČEZ bude také spokojen – škrtnutím 7 % elektřiny znamená totiž pro Polsko zcela neplánované a nečekané skokové zvýšení závislosti na dovozu elektřiny už od roku 2027.

Jaromír Piskoř

(psáno pro info.cz)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polské ekonomické forum – platforma pro dialog 30.8.2024
    Rodina demokratických evropských zemí si stále více uvědomuje, že bude muset další roky žít v realitě nové studené války. Ekonomiky našich zemí se budou muset vyrovnat nejen s klasickými výzvami, ale také s požadavky válečného režimu. Hodnota spolupráce zůstane na našem kontinentu o to výjimečně důležitější. Jedním z cílů Ekonomického fóra vždy bylo zmírňovat konflikty. […]
    Jaromír Piskoř
  • Divadlo Tuskovy vlády o 100 miliardách zlotých 28.8.2024
    Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci tvrdil, že v současnosti čelí obvinění 62 lidí z minulé vládní garnitury. Podle něj se řízení ohledně podezřelých veřejných výdajů týká 100 miliard zlotých (což je přibližně 20 % polského státního rozpočtu a v přepočtu asi 600 miliard korun). Tusk tvrdí, že předseda PiS Jarosław Kaczyński si myslel, […]
    Jaromír Piskoř
  • Hnědé uhlí končí, problémy začínají: Co čeká Polsko po uzavření dolu Turów? 28.8.2024
    V Polsku padlo rozhodnutí, že důl Turów zastaví k roku 2026 těžbu a podle všeho přestane fungovat i elektrárna Turów, poháněná jeho hnědým uhlím. Ta v současnosti pokrývá 7 % polské energetické spotřeby. Možná to potěší ekology napříč hranicemi i zahraniční těžaře, ale rozhodně ne tisíce polských zaměstnanců, a to nejen v tomto regionu. Drazí […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2022 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.