Aktuality
Polsko rudé eurokraty rozpaluje doběla
Polská politická protiofenzíva vůči rozhodnutí Evropské komise o spuštění paragrafu 7 Lisabonské smlouvy nabírá na obrátkách. Polský premiér Morawiecki v Maďarsku ladil noty s premiérem Orbanem, ministr obrany Macierewicz hovoří o nové definici zemí tzv. Mezimoří, které za podpory USA mají reformovat Evropu, Konrad Szymański náměstek ministra zahraničí říká, že zásahy Evropské komise do polského legislativního procesu jsou zcela nepřijatelné. Tento jeden z největších polských odborníků na vztahy v Unii je přesvědčen, že není možné Polsko jakkoli sankcionovat, ale vytváření politického šumu proti Polsku je samo o sobě pro Polsko škodlivé. K protipolské kampani se opět přidal i německý sociální demokrat a možný německý „vícekancléř“ Martin Schulz, který chce krátit německé platby do evropského rozpočtu, tentokrát nejen kvůli Polsku a Maďarsku, ale také kvůli Rakousku.
Letošní osmičkový rok a oslavy znovuobnovení polské státnosti, které budou v Polsku masivní, budou příležitostí k ofenzivě politiky budování projektu spojenectví zemí, které leží mezi Ruskem a Německem. Pochopitelně, protože je Polsko největší z těchto zemí, chce být vůdčí silou tohoto procesu, který „rozhodně“ nemá být namířen proti Evropské unii.
Rusko a Německo se polské iniciativě ironicky posmívají, ale postupně jsou stále více a více nervózní, protože onen projekt Mezimoří se stejně jako spor Evropské komise a Polska dostává do podvědomí stále více evropských politiků. Pokud v Německu vznikne velká koalice, bude součástí dohody stavba Nord Strem 2, ruského plynovodu, který prohloubí závislost Německa na ruském plynu, bez podílu Ukrajiny či Polska na jeho tranzitu. Ekonomický vliv Německa ještě více stoupne a tlak na Polsko bude ze strany eurokratů ještě větší. O následné možnosti větší destabilizace Ukrajiny si už pak cvrlikají všichni ptáci v Evropě.
Onen posun, který se ve středoevropské politice rýsuje, má už přídech postupně narůstající krize, kterou dnes navíc mediálně přiživují obě strany. Polsko se evidentně své politiky nevzdá a nebude se chovat jako poslušné dítko k moudrým rodičům, kteří ví nejlépe, co je dobré a co je špatné. Němečtí politici zas nedopustí, aby jim „nějaký Polák“ zničil jejich projekty, jak nahradit špinavou energetiku ruským plynem, pro Němce (a v důsledku i pro Čechy) levnější a čistší variantou. Nemluvě o všudypřítomných ekonomických zájmech velkých německých firem.
Ekonomické zájmy Francouzů si polská vláda PiS dovolila narušit výpovědí smlouvy o nákupu francouzských vrtulníků, s poukazem na jejich poruchovost a cenu. Italské cvičné letouny M-346 za miliardu zlotých, polská armáda dosud ani formálně nepřevzala, protože nefunguje počítačové vybavení, které Italové podle smlouvy měli do letadel dodat. Finanční penále stále roste a polští mladí letci se učí létat na Jiskrách, letounu vyprojektovaném v padesátých letech minulého století. Polská vláda PiS se pochopitelně obrátila na Američany a americké ministerstvo zahraničí loni schválilo možný prodej raketového systému Patriot polské armádě. Hodnota kontraktu s americkou zbrojovkou Raytheon by mohla činit až 10,5 miliardy dolarů (zhruba 228 miliard Kč) – o nějakých evropských obranných systémech Polsko neuvažuje.
Umístění systému Patriot v Polsku pochopitelně vyvolá „vrčení“ ze strany Ruska a podle proruských webů „snižuje jakoukoliv reálnou šanci na normalizaci vztahů s Ruskem“. Ovšem normalizace vztahů Polska s Ruskem je už mnoho let nemožná, protože Rusové odmítají vydat trosky polského vládního letadla, ve kterém zemřel (nejen) bývalý polský prezident Lech Kaczyński. Tehdejšího bývalého polského premiéra Donalda Tuska a dnešního předsedu Evropské rady kvůli tragédii u Smolenska předvolal před pár dny polský soud, zatím ke svědecké výpovědi.
Bývalý polský ministr obrany a zahraničí Radosław Sikorski, dnes jeden z hlavních opozičních kritiků nynější polské zahraniční politiky, považuje za hloupé „být na nože“ najednou s Německem a Ruskem a spor s Evropskou komisí komentuje takto: Evropská komise se opírá o materiály Benátské komise, která si své závěry nevycucala z palce a rok vedla dialog s polskou vládou. Jedná se o velmi vyvážená vyjádření, která jsou pro Polsko bohužel nepříznivá a bohužel Polsko zůstává v Evropské unii osamoceno. Státním zájem Polska naopak je, aby bylo v Unii silné, aby mohlo ovlivňovat její rozhodování. Marginalizace Polska v Evropské unii je protinárodní politikou, je to popření vlastenectví. Sikorski také připomíná, že při volbách Tuska do Evropské rady bylo hlasování 27:1 a maďarský premiér Orban tehdy nehlasoval podle představ předsedy Kaczyńského. Sikorski tvrdí, že PiS podporuje „pouze“ 40 % Poláků. 60 % je tedy proti a pokud se sjednotí, vyhrají. Tento sen, je ale velmi těžko, a z mnoha důvodů neuskutečnitelný. Známe to z naší politiky.
Vcelku pochopitelná opoziční role zkušeného bývalého ministra a novináře Sikorského je ale jakousi výjimkou. Mnohem častěji se v polské opozici objevují emocionální osoby, které zasáhl běs „antikaczerismu”. Ten bují hlavně mezi politiky opoziční Občanské platformy. Europoslankyně z Róża Thun v předvánočním dokumentu německé televize popisuje, že v Polsku není demokracie a panuje zde diktatura pod vedením Kaczyńského. Film je tak antipolsky hloupý, že jej pravděpodobně z výchovných důvodů odvysílá Polská veřejnoprávní televize. Nic proti Róże Marii Barbaře Gräfin von Thun und Hohenstein, která hlasovala v Evropském parlamentu za sankce proti své zemi a „donášení na Polsko“ odůvodňuje slovy, že za komunistů také informovala o porušování práv. Každý v politice svého štěstí strůjcem. Nemůže se ale divit, že je pak mnohými Poláky označována za německou kolaborantku.
Pokud si Poláci mají udržet Orbánův hlas, který zatím verbálně blokuje dopad článku 7 o odebrání hlasovacích práv Polsku, budou muset pravděpodobně draze ono přátelství udržovat a vůbec není jisté, zda nakonec nedostane Orbán nabídku, kterou nebude moci odmítnout. Ovšem procedura hlasování o odebrání hlasovacích práv nemusí být tak úplně rychlá a předpokládáme-li, že volby do Evropského parlamentu budou za rok a čtyři měsíce, bude to mít stávající Evropská komise „naknap“. Donald Tusk bude muset pravděpodobně na řádném zasedání Evropské Rady připravit bod jednání o hlasování, zda je pohled komise na Polsko oprávněný (musí souhlasit nejméně 22 zemí z 27). Ještě před tím bude muset hlasovat Evropský parlament. Suma sumárum, konečné hlasování o odebrání hlasovacích práv Polsku bude nejdříve v Evropské radě koncem letošního roku.
Ony technické termíny jsou důležité a evropští technokraté si je zajisté dobře uvědomují. Pokud chtějí vyřadit Polsko z rozhodování o víceletém finančním rámci pro roky 2021-2026, musí to do evropských voleb stihnout. Víceletý finanční rámec je přijímán formou nařízení Rady, která ho schvaluje jednomyslně. Polsko bez hlasovacích práv těžko zablokuje pro něj nevýhodný transfer evropských peněz. Marginalizace Polska bude dokonána a tento postup bude ukázkou pro potencionálně neposlušné, co se stane, pokud se někdo eurokratům vzpříčí.
Ve hře ovšem ještě velmi mnoho proměnných a polská vládní garnitura si to jasně uvědomuje. Je už evidentní, proč Jaroslaw Kaczyński vyměnil Beatu Szydlovou a povolal Mateusze Morawieckého. Pokud vládní tým posílí ve funkci ministra zahraničí další dynamický čtyřicátník Krzysztof Szczerski, spojí se všechny polské, dosud řevnivé, krakovské či vratislavské mozkové trasty s varšavskými a s pomocí silné polské emigrantské lobby vůbec nelze odhadnout, jak celá „polská“ krize nakonec skončí.
A co bude dělat s „polskou“ krizí česká vládní garnitura? Z prezidentských kandidátů zná polskou problematiku nejlépe Mirek Topolánek. Podezřívám jej, že si s několika stávajícími polskými ministry tyká. Pokud by se stal českým prezidentem, byl by jedním z mála evropských prezidentů, který by rozuměl mnoha viděním energetiky v Evropě. Dozajista polskému i německému. Bohužel, pravděpodobnost jeho zvolení je tak jedna ku čtyřem. Zůstane-li na Hradě Miloš Zeman, bude platit, že ruský plyn je dobrý plyn. Vyhraje-li někdo jiný, nebude si nejméně rok o Polsku myslet nic.
Český ministr zahraničí Martin Stropnický zná „jestřába“ polské politiky, ministra obrany Macierewicze osobně a dozajista si tuto zkušenost přenese i do svého názoru na polské potíže. Německý a eurokritický tlak půjde prvotně na něj. Představíme-li si sezení ministrů zahraničí V4, máme u stolu dva „bratrance“ Maďara a Poláka, realpinistu Slováka, který se proto žalobě za imigranty vyhnul a dědictví po Zaorálkovi, který se nepodělal. Jsme žalováni Unií stejně jako bratranci, ale s nataženou rukou k políbení a Sobotkovým posledním premiérským podpisem na dokumentu o novelizaci Dublinských dohod, který řeší české dávky budoucím „českým“ imigrantům. Možná v budoucnu nějaký švédský socialista z Göteborgu navrhne eurokratům na lukrativní funkci svého spolehlivého přítele z Čech, …
Názor Andreje Babiše, který bude za Českou republiku pravděpodobně hlasovat v Evropské radě o zbavení Polska jeho práv, zatím znám není. Těžko dnes předpokládat, jak se koncem roku rozhodne. Varianty jsou možné tři. Český premiér si nebude chtít dělat problémy s eurokraty a od počátku bude mít evropské jasno. Druhou variantou je dělání potíží a prvotní nesouhlas s potrestáním Polska, aby výměnou za … přišel na to, že Polsko si trest zaslouží. Třetí variantou je podpora Polska. 67:32:1, ale připouštím, že bych se rád mýlil.
Předpokladem je, že hlasovat v Evropské radě se bude odzadu. Tedy – kdo je proti zbavení Polska hlasovacích práv? Pokud Maďarsko zvedne ruku, k žádnému dalšímu hlasování nedojde. Podobně se hlasovalo o Tuskovi. Kdo je proti? Polsko. A Donald Tusk byl zvolen poměrem 27:1.
jp
Aktuality
Polské ekonomické forum – platforma pro dialog
Rodina demokratických evropských zemí si stále více uvědomuje, že bude muset další roky žít v realitě nové studené války. Ekonomiky našich zemí se budou muset vyrovnat nejen s klasickými výzvami, ale také s požadavky válečného režimu. Hodnota spolupráce zůstane na našem kontinentu o to výjimečně důležitější.
Jedním z cílů Ekonomického fóra vždy bylo zmírňovat konflikty. Platforma pro dialog, kterou se Fórum v Karpaczi stalo pro zástupce zemí z různých koutů světa, zejména naší části Evropy, se proto stává ještě důležitější. Za více než tři desetiletí se nám podařilo vytvořit jedinečné místo, kde můžete mluvit s respektem k druhému člověku a jeho názorům. Místo, kde se rodí moderní nápady a nekonvenční, inovativní řešení.
Polsko musí mít instituce, jejichž horizont činnosti je delší než období, ve kterém byl u moci konkrétní politický tým. Pouze to vám dává šanci skutečně řešit problémy. Hosty Fóra jsou prezidenti, předsedové vlád, ministři, politici a představitelé samosprávy, prezidenti korporací, lidé z kultury, renomovaní vědci, novináři a zástupci nevládních organizací.
Důkladná analýza trendů prováděná odborníky z Institute of Eastern Studies Foundation umožňuje každoročně připravit obsahový program Ekonomického fóra, který se skládá z více než 350 akcí týkajících se celého spektra témat ze světa evropské politiky. inovativní ekonomiky, občanské společnosti, ochrany životního prostředí a bezpečnosti.
Jednou z klíčových událostí XXXIII. ekonomického fóra bude prezentace zprávy připravené Varšavskou ekonomickou školou a Ekonomickým fórem. Odborníci ze SGH již posedmé představili analýzy nejdůležitějších ekonomických a sociálních problémů v Polsku a střední a východní Evropě.
Otázky spojené s vývojem umělé inteligence budou na fóru AI zvláště diskutovanou oblastí. Fórum AI bude zahrnovat vyhrazenou tematickou trať skládající se z panelů, prezentací, workshopů a speciálních akcí. Budou diskutovány klíčové otázky vlivu umělé inteligence ve společnosti, ale i v sektoru veřejných a komerčních služeb. Budou se diskutovat problémy a výzvy, kterým bude muset trh čelit tváří v tvář zásadním technologickým změnám. Účastníci fóra také zváží, do jaké míry investice do vědeckého výzkumu a moderních technologií umělé inteligence v mnoha oblastech života umožní Evropské unii obnovit konkurenceschopnost ve vztahu ke globálním ekonomikám a nutnosti zajistit bezpečnost evropských zemí.
Aktuality
Divadlo Tuskovy vlády o 100 miliardách zlotých
Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci tvrdil, že v současnosti čelí obvinění 62 lidí z minulé vládní garnitury. Podle něj se řízení ohledně podezřelých veřejných výdajů týká 100 miliard zlotých (což je přibližně 20 % polského státního rozpočtu a v přepočtu asi 600 miliard korun). Tusk tvrdí, že předseda PiS Jarosław Kaczyński si myslel, že vytvořil „uzavřený systém“. Myslel si, že příští volby vyhraje a nikdo nebude mít přístup k informacím, ze kterých si dnes Tuskova vláda pomalu vytváří obrázek o těchto zneužitích.
V Polsku už málokdo věří, že Tusk splní své předvolební sliby. Před pár dny se objevil průzkum, který to potvrzuje. A co se stalo? Donald Tusk se samozřejmě naštval a musel předvést show. Vyzval tři ministry, aby před kamerami podepsali dohodu o stíhání členů PiS, a ti poslušně ono divadlo předvedli. Andrzej Domański (finance), Tomasz Siemoniak (vnitro) a Adam Bodnar (spravedlnost) podepsali teatrálně dohodu týkající se „koordinace činností jimi podřízených služeb zaměřených na odhalování, zajišťování a vymáhání majetku dlužného státní pokladně“.
Ne všichni divadlu tleskají
Polský ministr financí Andrzej Domański posléze svého šéfa poněkud poopravil a na dotaz Polsat News vysvětlil, že 100 miliard PLN (mezinárodní zkratka pro polské zloté) je částka, na kterou se vztahuje studie o oné „tvorbě obrázku“. 5 miliard PLN je částka u případů, kde již byly zjištěny nesrovnalosti a přes 3 miliardy PLN je částka, kde bylo podáno oznámení státnímu zastupitelství ohledně vypořádání s „uzavřeným systémem“. Kontroly dále probíhají u 90 subjektů, dodal ministr.
„Myslím, že je to cynické chování Donalda Tuska, který oslovuje své voliče, bublinu šílenců, kteří mu všechno uvěří a nebudou se ptát na podrobnosti,“ řekl Rafał Ziemkiewicz, redaktor týdeníku Do Rzeczy a ironicky dodal: „Když se nynějšímu vedení státního hřebčince podařilo prodat na aukci 10 plemenných koní za 600 000 euro, bylo to provládními médii oslavované jako velký úspěch. Za vlády PiS se 14 koní prodalo za 2,5 milionu euro, což bylo stejnou mediální partou komentováno jako konec polského chovu koní. Ve vidění kontrolorů činnosti PiS ale určitě šlo při prodeji koní o praní peněz či jinou nelegální činnost.“
Tuskova čísla jsou ale ujetá i jinde, pokračoval Ziemkiewicz. „Ve vládní aféře PiS kolem vydávání víz Tusk tvrdil, že za vlády dnešní opozice se nelegálně prodalo 600 000 víz do Polska. Byla na to dokonce vytvořena parlamentní vyšetřovací komise, která přišla ale pouze na to, že 220 víz do Polska bylo prostřednictvím úplatků uspíšeno, tedy že víza byla vydána přednostně. Ptá se dnes někdo Tuska, kam se podělo oněch 599 780 uplacených víz? Nikdo se už neptá. Téma zmizelo.“
Olympijské hry ve Varšavě
Polské vládní koalici klesá podpora, a proto pro zaplnění mediálního okurkového času nastolil polský premiér další vděčné téma a ohlásil, že Polsko bude žádat o pořádání olympijských her v roce 2040 nebo 2044. „S ministrem (sportu a cestovního ruchu) Nitrasem vedeme řadu měsíců jednání, aby se tento sen stal skutečností.“ dodal Tusk a pokračoval: „Život ukáže, zda je to reálný cíl. Budeme to brát vážně. Skutečná perspektiva s přihlédnutím k prvotním rozhodnutím, závazkům a deklaracím Mezinárodního olympijského výboru je taková, že můžeme mluvit o roce 2040 nebo 2044,“ uzavřel polský premiér.
O možném pořádání her v Polsku v roce 2044 napsal Polský institut sportovní diplomacie (PIDS) studii. Její autoři připomněli, že prezident Andrzej Duda před léty zmínil pořádání olympijských her v Polsku v roce 2036. Dnes vládnoucí politici na něm nenechali nit suchou a obvinili jej z nereálného populismu. „Reálnější vyhlídka pro Polsko je rok 2044. Existuje mnoho indicií, že toto je potenciálně velmi dobrá doba pro olympijské hry v Polsku. Nejpravděpodobnějším hostitelským městem by byla Varšava. MOV má velmi rád symboly výročí a rok 2044 je stoleté výročí Varšavského povstání Oslava tohoto jubilea 1. srpna 2044 (v tradičním období her) by byla potenciálně velmi silnou a emocionálně poutavou událostí,“ dočteme se ve studii PIDS.
Pozornost v okurkové sezóně
Varšavská náměstkyně primátora Renata Kaznowska před rokem v rozhovoru pro Gazetu Wyborcza řekla, že pořádání her „je monstrózní náklad“ a „přepočteno na polské zloté se jedná pravděpodobně o částku převyšující 100 miliard zlotých“. Loni měl o tak velké akci pochybnosti i Andrzej Domański, tehdejší ekonomický poradce Donalda Tuska: „Myslím, že se jedná o velký projekt, který vyžaduje prověření jeho ekonomické životaschopnosti. Praxe ukazuje, že mnoho zemí a měst, které olympiádu pořádaly, z ní nemělo žádný ekonomický zisk,“ uvedl stávající polský ministr financí v rozhovoru pro Rádio Zet. „Tusk se ztrácí ve svých vyprávěních. Nejprve dlouhé měsíce tvrdí, jak špatný je rozpočet, a pak nakonec oznámí ochotu zorganizovat olympijské hry v Polsku.“ napsala bývalá premiérka Beata Szydłová.
Tuskovi se ale povedlo krátkodobě ovládnout polskou mediální okurkovou scénu a o jeho „olympijském snu“ se debatuje dnes v Polsku v systému – aby řeč nestála. Většinou negativně a zavání to Fialovou „nuttelou“. Jeho styl politiky ale takový je. Není podstatné, co a jak říká, hlavně že je vidět.
Jaromír Piskoř
(psáno pro denik.to)
Aktuality
Hnědé uhlí končí, problémy začínají: Co čeká Polsko po uzavření dolu Turów?
V Polsku padlo rozhodnutí, že důl Turów zastaví k roku 2026 těžbu a podle všeho přestane fungovat i elektrárna Turów, poháněná jeho hnědým uhlím. Ta v současnosti pokrývá 7 % polské energetické spotřeby. Možná to potěší ekology napříč hranicemi i zahraniční těžaře, ale rozhodně ne tisíce polských zaměstnanců, a to nejen v tomto regionu.
Drazí Češi, prosíme vás o pomoc. Chceme dosáhnout ničeho.
V Polsku je stále více společností, které oznamují propouštění zaměstnanců, a to včetně velkých státních podniků. Poslední statistické údaje z období od ledna do května 2024 ukazují mnohem horší čísla než za období covidové pandemie. Týkají se zhruba 175 podniků, které plánují propustit více než 16 tisíc zaměstnanců.
Situace je však ještě horší, než naznačují statistiky – v červenci vedle jiných společností oznámily významné snižování personálních stavů státní PKP Cargo a Polská pošta, v řádu tisícovek zaměstnanců. Současná vládní garnitura nemá po devíti měsících vládnutí jiné řešení, než vinu za kritický stav těchto dvou polských státních firem házet na bývalé vedení dosazené ministry za dnes opoziční PiS.
Míra nezaměstnanosti v Polsku je zatím nízká, ale v červenci poprvé po dlouhé době překročila hranici pěti procent. K tomu se přidává i nemálo zahraničních společností, které se rozhodly přesunout výrobu z Polska do jiných zemí. Oznámila to například společnost Levi Strauss – ta po více než třiceti letech zavírá svůj závod v Płocku a propouští všechny zaměstnance, tedy přes osm set lidí. Nebo francouzský výrobce automobilových pneumatik Michelin – ten ukončuje výrobu pneumatik pro nákladní automobily v Olsztynu, která zde fungovala také již od 90. let, a nyní přesouvá svou výrobu do Rumunska.
Stejný krok oznámila společnost ABB: končí s výrobou nízkonapěťových motorů v Aleksandrów Łódzki a propouští čtyři stovky zaměstnanců, a k tomu i dalších šest set z výrobního závodu v Kladsku. Volvo Buses ve Wroclawi propouští přes čtyři stovky zaměstnanců a Lear Corporation v Pikutkowo u Włocławku jich plánuje propustit bezmála tisícovku.
Značná část těchto firem likviduje výrobu v Polsku a přesouvá ji do jiných zemí – jak v Evropské unii (Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko), tak v severní Africe (Maroko, Tunisko) a v Asii (Indie a Čína).
Zdražující energie spouštějí kolotoč propouštění
Jedním z důvodů propouštění anebo rozhodnutí o přesunu výroby z Polska je očekávané zvýšení cen elektřiny, plynu a dálkového vytápění od letošního roku a ledna 2025, jakož i v následujících letech. Experti zabývající se energetikou navíc obdrželi informace o odkladu uvedení prvního bloku jaderné elektrárny Lubiatowo-Kopalino do provozu až o 6 let, na rok 2040. Polsko energetickou soustavu čeká během příštích několika let uzavření dalších uhelných elektráren, a to tedy nebude doprovázeno spuštěním nového stabilního zdroje energie v podobě jaderné energie. Podnikatelé se v této situaci obávají nejen neustálého zdražování energií, ale i případného nedostatku energie v situaci, kdy Polsko nebude mít stabilní energetický mix.
První jaderná elektrárna v Polsku nabírá zpoždění. Česko by mohlo ukázat cestu přes nejtěžší překážku
Polský správní soud ve Varšavě v březnu zrušil platnost posouzení vlivu těžby v dole Turów na životní prostředí, které by umožnilo prodloužení prací v dole poblíž hranic s Českem až do roku 2044. Rozhodnutí sice podle soudu není důvodem k okamžitému zastavení těžby, ale polská prokuratura nepodala kasační stížnost proti rozsudku polského správního soudu, která by umožnila vlastníkovi dolu, společnosti PGE, domáhat se pro ně kladného rozsudku. Polští novináři navíc zveřejnili, že nepodání této kasační stížnosti není náhoda, protože generální prokurátor a ministr spravedlnosti Adam Bodnar uvedl do spisu, že „neexistují důvody pro podání kasační stížnosti“.
Sám ministr Bodnar tak rozhodl, že od roku 2026 zastaví důl Turów těžbu a podle všeho přestane fungovat i elektrárna Turów, poháněná jeho hnědým uhlím. Ta v současnosti pokrývá 7 % polské energetické spotřeby.
Připomeňme, že ukončení těžby hnědého uhlí pro elektrárnu Turów nařídil Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v souvislosti se stížnostmi českých samospráv verdiktem španělské soudkyně Rosario Silva de Lapureta v květnu 2021. Vláda premiéra Morawieckého však tomuto rozhodnutí nevyhověla, proto na žádost Evropské komise uložil SDEU v září 2021 Polsku denní pokutu ve výši 500 tisíc eur.
Tento trest byl účtován téměř půl roku, až do února 2022, než byl tento případ z důvodu uzavření dohody Polska s Českou republikou o odstranění příčin sporu o důl Turów vymazán z rejstříku tribunálu. Celkem si Polsko nechalo z přiznaných evropských fondů odečíst asi 70 milionů eur na pokutách a 45 milionů eur zaplatilo jako odškodnění České republice – ale jak důl, tak elektrárna nadále fungovaly. Už tehdy zástupci tehdejší opozice a dnes vládnoucí koalice, jako místopředseda Občanské platformy (PO) Rafał Trzaskowski nebo lídr Hnutí Polsko 2050 Szymon Hołownia, přímo řekli, že by se polská vláda měla tomuto rozhodnutí podřídit.
Rozhodnutí polského ministra spravedlnosti jistě potěší německé, české a polské ekology, ale i těžaře. Je těžké si představit, že by o takové věci rozhodoval sám ministr Bodnar. Musel získat politický souhlas vládnoucí koalice. Stále jsou totiž platné argumenty Morawieckého vlády, že důl i elektrárna jsou – kromě zabezpečování cca 7 % polského energetického mixu – klíčovými podniky, spolu se svými dceřinými společnostmi zaměstnávají cca pět tisíc lidí. Navíc s činností dolu a elektrárny nepřímo souvisí dalších několik desítek tisíc pracovních míst v regionu. Zelená politika ale opět zvítězila.
Rozhodnutí polského ministra spravedlnosti jistě potěší německé, české a polské ekology, kteří žalobu u správního soudu podali, ale také německé a české hnědouhelné těžaře, kteří do polské elektrárny budou možná vozit své hnědé uhlí. ČEZ bude také spokojen – škrtnutím 7 % elektřiny znamená totiž pro Polsko zcela neplánované a nečekané skokové zvýšení závislosti na dovozu elektřiny už od roku 2027.
Jaromír Piskoř
(psáno pro info.cz)