Aktuality
Energetika Polska
Hlavní energetickou surovinou v Polsku je uhlí z vlastních zásob, které se podílí na polské bilanci primární energie (dle ropného ekvivalentu Mtoe) zhruba 54%. Zbývající část energetických potřeb Polska je zajišťována ropou (27%), zemním plynem (13%) a OZE (6%).
Pokud jde o obnovitelné zdroje energie, Polsko se zavázalo ve shodě s předpisy EU zvýšit do r. 2020 jejich podíl na energetickém mixu na 15%. Uhlí přesto zůstane pro nejbližší léta významným zdrojem primární energie a faktorem energetické bezpečnosti Polska, nárůst spotřeby energie má v blízké budoucnosti krýt jaderná energetika.
Černé uhlí se na prvotních energetických zdrojích v Polsku podílí asi 41%. Těžba černého uhlí v období od r. 1990 prochází obdobím restrukturalizace. V letech 1990 až 2010 se těžba snížila z 150 mil. t. na zhruba 70 mil. tun ročně, což změnilo strukturu zahraničního obchodu černým uhlím. Od roku 2008 je Polsko jeho čistým dovozcem. V roce 2011 se i díky domácí poptávce rozdíl mezi dovozem a vývozem černého uhlí dále zvětšil, dovoz převýšil vývoj zhruba dvojnásobně. Největšími dovozci polského černého uhlí je Německo, Česko a Rakousko. Černé uhlí Polsko dováží především z Ruska (přes 7 mil. t), Česka (2 mil. t), USA (1,7 mil. t).
Hnědé uhlí tvoří 13% energetického mixu. Obdobně jako u černého uhlí, došlo v posledních dvaceti letech ke snížení jeho těžby ze 70 mil. na méně než 60 mil. t. ročně.
Polsko nemá velké vlastní zásoby ropy a je téměř úplně závislé na dovozu této energetické suroviny. V uplynulých letech těžba z domácích ložisek pokrývala mezi 2,5-5% roční polské spotřeby ropy. Čtyři pětiny těžby ropy realizuje skupina PGNiG S.A., vertikálně integrovaná, státem vlastněná a řízená kapitálová skupina PGNiG (Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo), která je ve 100% vlastnictví státu (prostřednictvím Ministerstva národního majetku PL). Druhou největší těžařskou firmou je společnost Lotos Petrobaltic. Zhruba 13 mil. t se dostává do Polska severní větví ropovodu Družba. Jeho polským provozovatelem je státní akciová společnost PERN. Kromě přepravy ropovody je britská a zejména norská ropa do Polska dovážena tankery přes ropný přístav v Gdaňsku. Největším zpracovatelem ropy je státní společnost PKN Orlen, který kontroluje 75% domácího trhu pohonnými hmotami. Druhým největším zpracovatelem ropy je státní společnost Lotos Polska.
Z celkové spotřeby plynu Polsko vytěží ze svých zdrojů kolem 30%, zbytek musí dovézt. Spotřeba zemního plynu v roce 2011 činila kolem 14,4 mld.m3, z vlastních zdrojů Polsko vytěžilo 4,2 mld.m3, 10,1 mld. m3 byl dovoz, zejména z Ruska a Německa. Struktura trhu plynem v Polsku je dlouhodobě neměnná. Téměř monopolní postavení v oblasti prospekce, těžby, skladování, distribuce a prodeje plynu v Polsku má skupina PGNiG, která kontroluje 98% polského trhu s plynem. PGNiG je majitelem všech zásobníků zemního plynu na území Polska a také šesti oddělených distributorských společností v jednotlivých regionech země. Polsko je důležitým teritoriem pro tranzit zemního plynu z poloostrova Jamal do Německa a ostatních západoevropských zemí. Vlastníkem je společnost SGT EuRoPol GAZ, ve které má PGNiG 48% podíl. Přenosovou soustavu na území Polska provozuje společnost OGP GAZ-SYSTEM SA (Operator Gazociągow Przesyłowych), která je 100% vlastněna státem prostřednictvím Ministerstva národního majetku PL. Na základě podepsání protokolu o změnách v mezivládní polsko-ruské dohodě o dodávkách ruského plynu z října 2010 byl podepsán dodatek ke kontraktu mezi polským PGNiG a ruskými Gazprom a Gazprom Export (jamalský kontrakt) z 25.9.1996, na jehož základě bude do r. 2022 dodávano do Polska ročně kolem 10,0 mld. m3 plynu. Polsko platí Gazpromu jednu z nejvyšších cen za plyn v Evropě. Do provozu bylo v září 2011 uvedeno mezisystémové spojení s Českem (interkonektor Stork mezi Třanovicemi a Skoczowem o kapacitě 0,5 mld. m3). Liberalizace trhu s plynem v Polsku pokračuje ztuha. Předseda polského Energetického regulačního úřadu (URE) schválil dne 24.7.2012 předpis „Instrukce k provozu a využívání přenosové sítě“ (IRiESP). Po převzetí řízení provozu polského úseku plynovodu Jamal od vlastníka plynovou EuRoPolGaz v roce 2011 (pod tlakem EK) společností GAZ-SYSTEM se jedná o další z aktivit, která směřuje k vytvoření liberálního trhu s plynem v Polsku ve smyslu nařízení třetího energetického balíčku EK. Polská vláda rovněž urychleně připravuje novelizaci Energetického zákona a snaží se tak napravit opožděnou implementaci třetího energetického balíčku v oblasti liberalizace trhu s plynem v Polsku, za což EK zahájila s Polskem řízení. Očekává se, že burza s plynem by měla začít fungovat také ještě v roce 2012. Nicméně ani vytvoření plynové burzy, jakkoliv je to liberalizační krok, nemusí vést k uvolnění polského trhu s plynem. Je potřebné počkat až na konečnou verzi energetického a plynového zákona, na definici zásad tvorby cen plynu. Zřejmě se nedá předpokládat, že by jedním z liberalizačních opatření byla likvidace monopolu PGNiG na uzavírání dlouhodobých kontraktů. Vláda bude přes své proklamace o liberalizaci trhu s energiemi (v důsledku vlivu politik EU) jen neochotně slevovat z trendu sledujícího zajištění strategické kontroly státu nad fungováním energetického sektoru.
Výroba elektrické energie v Polsku dosahuje 160 TWh ročně, t.j. kolem 4100 kWh na jednoho obyvatele (ČR 7020 kWh). Celkový instalovaný výkon všech elektráren činí 35 850 MW. Uhlí hraje dominantní roli v bilanci výroby a užití elektrické energie (90%) a výroba elektrické energie se tedy soustřeďuje v oblastech hlavní těžby kamenného, ale zejména hnědého uhlí, a v oblastech hlavní spotřeby (vojvodství Slezské, Lodžské, Mazowiecké, Opolské a Velkopolské). Firmě ČEZ patří elektrárna Skawina u Krakova (550 MW, plánované rozšíření o 600-1000 MW do r. 2015). Ta vlastní i teplárnu Chorzow (ELCHO Sp. z. o.o.). Polskou přenosovou soustavu provozuje společnost PSE-Operator S.A., vlastněná Ministerstvem národního majetku PL. Konsolidace elektroenergetického trhu v Polsku není dosud ukončena, stát vlastní většinové podíly ve vedoucích elektroenergetických společnostech. Vedoucí energetickou skupinou v Polsku Polska Grupa Energetyczna (PGE), je s podílem 40% na výrobě el.energie a 25% podílem na trhu distribuce v Polsku. Stát prostřednictvím Ministerstva státního majetku PL vlastní 69,29% podíl PGE. Skupina TAURON Polska Energia SA je druhým největším producentem elektrické energie v Polsku (14%). ČEZ se na výrobě el.energie v PL podílí zhruba 2%.
Celková propustnost polského elektroenergetického systému se zeměmi EU činí 2000-3000 MW (v závislosti od konfigurace systému) a je omezena přenosovými možnostmi uvnitř elektroenergetického systému Polska. Velké problémy proto způsobují Polsku (stejně jako ČR) přetoky el. energie z Německa, jehož elektroenergetická infrastruktura nezvládá přenos el. energie z větrných farem na severu Německa do jižní části země a do Rakouska, s nímž tvoří společnou obchodní zónu. K odstranění tohoto, z hlediska energetické bezpečnosti nevyhovujícího stavu (hrozba blackout), má sloužit plán výstavby transhraničních propojení do roku 2020. Vzhledem k tomu, že se situace s přetoky el.energie z Německa dramaticky zhoršuje, připravuje polská strana instalaci zařízení (transformátory s fázovým posuvem-PST), aby udržela přeshraniční toky el.energie z Německa na bezpečné úrovni. V této věci polský operátor PSEO konzultuje situaci s českým ČEPS a německým 50Hertz.
Energetická bezpečnost Polska
Problém energetické bezpečnosti je v Polsku velmi exponovaný a na rozdíl od západoevropských zemí (kde je nejdříve trh a ekologie) je na prvním místě. Závislost Polska na dovozu energetických surovin se postupně zvyšuje, nicméně v diskuzích o energetické bezpečnosti dominují úvahy o zastaralé energetické infrastruktuře, zejména pokud jde
o výrobu, přenos, či distribuci elektrické energie. Polské elektrárny jsou rovněž nepřizpůsobené emisním podmínkám ze strany unijních požadavků na ochranu životního prostředí. Během čtyř let budou muset polské elektrárny uzavřít staré energetické bloky
o celkovém výkonu 6000 MW, což je téměř 20% instalovaného výkonu v Polsku. Vzhledem k tomu, že se Polsko v elektroenergetice opírá především o uhlí, brání se tlaku EU na snižování emisí CO2 a tedy složení energetického mixu ve prospěch jiných technologií, převážně investičně náročných (Polsko na Radě pro životní prostředí dne 9.3.2012 opakovaně svým vetem zablokovalo přijetí Závěrů Rady ve věci návrhu EK, týkajícího se postupu EU při snižování emisí skleníkových plynů do roku 2050). Polsko považuje rovněž EK o přijímání konkrétních redukčních cílů, pokud jde o emise skleníkových plynů po roce 2020 (milníky v letech 2030, 2040 a 2050), za předčasné a nereflektující jak současnou hospodářskou situaci v EU, tak hospodářskou úroveň jednotlivých ČS a v neposlední řadě dosavadní výsledky v projednávání energeticko-klimatické problematiky na celosvětové úrovni. Zásadní pozicí polské vlády je, že nehodlá renegociovat stávající klimaticko-energetický balíček, a to i přes nebo právě pro silný většinový tlak ze strany ČS o zostření redukčních cílů. Naopak požaduje, aby byly implementovány všechny mechanismy dosavadního balíčku. Ten je podle Polska na stole již dlouho, a přesto na něj partneři ze zemí mimo EU nijak nereagovali a bez globálního porozumění nemůže mít klimatická politika EU účinek na snižování C02 (v roce 2011 stouply celosvětově emise CO2 o 3%, přestože v EU a USA klesly o 1,9%, resp. 1,7%). Podle této polské úvahy nemá tedy zatím smysl redukční cíle dále zostřovat.Polské úsilí se proto v dalším období zaměří na zformování blokační menšiny z ČS, které se mohou podobně jako Polsko cítit ohrožovány ambiciozními redukčními emisními cíli EU (HU, SK, RO a CZ), s cílem definitivně zablokovat případnou další verzi Roadmap. Polsko také rozhodně nesouhlasí se snahou EK administrativními opatřeními zvyšovat cenu emisních povolenek.
Přes značný podíl pevných paliv v energetické bilanci země a jejich poměrně velké domácí zásoby však polská vláda ne zcela doceňuje problémy domácího sektoru hornictví, což se projevuje pomalou restrukturalizací a privatizací sektoru. Negativní roli sehrávají v této záležitosti i odbory. Resort hornictví je bez strategických investorů podkapitalizován, těžba domácího uhlí klesá a roste jeho dovoz.
Prognózy využívání paliv v polském hospodářství předvídají nárůst využití plynu a ropy
a zvýšenou potřebu jeho dovozu. Na rozdíl od dodávek ropy (91% polské potřeby se dováží z Ruska), kde je existující alternativou dovoz ropy z jiných zdrojů přes ropný terminál, je
v případě plynu možnost diverzifikace zdrojů silně závislá na stávající mezinárodní síti plynovodů (z hlediska diverzifikace zdrojů Polsku nevyhovující). Polsko je tak v dovozu plynu nyní bez náhrady závislé z 90% na dodávkách plynu z Ruska. V této souvislosti se Polsko těžko smiřovalo se stavbou rusko-německého plynovodu Nord Stream, který tuto závislost na ruském plynu podle něj dále prohlubuje.
Vládní nařízení stanovuje, že dovoz plynu z jedné země nesmí překračovat 88% a do roku 2020 má tento podíl být snížen až na 49%. S tímto cílem Polsko aktivně přistupuje k budování mezisystémových propojení (s využitím kofinancování z unijních zdrojů). Nedávno bylo dáno do provozu propojení české a polské sítě plynovodů mezi českými Třanovicemi a polským Skoczowem, které je jednou součástí severojižního koridoru Balt-Jaderské moře. Dalším řešením, kterým chce Polsko diverzifikovat své zdroje, je dovoz zkapalněného plynu přes terminály LNG. Počátkem roku zahájilo stavbu takového terminálu ve Svinoústí, který by po dokončení v roce 2014 mohl zabezpečovat až 1/3 polské spotřeby zemního plynu, nezávisle na dodávkách z Ruska.
Nárůst spotřeby elektrické energie v Polsku v blízké budoucnosti má krýt jaderná energetika (stavba první polské JE Żarnowiec byla zastavena v roce 1983), která má podle rozhodnutí vlády doplnit stávající energetický mix Polska. Podle aktuální vládní strategie Energetická politika do roku 2030, měl být první blok JE s instalovaným výkonem 3000 MW dokončen v roce 2020. Investor první polské JE, státní polská energetická skupina PGE, posunula ve své strategii rozvoje skupiny plánovaný termín dokončení prvního bloku první polské JE až na rok 2025. Druhý blok o stejném výkonu by měl být zprovozněn v roce 2029.
Polská veřejnost rovněž vkládá velké naděje do těžby břidlicového plynu. Polský Státní geologický institut (PIG) zveřejnil v březnu 2012 svůj odhad zásob nekonvenčního plynu a ropy v břidlicových vrstvách na polském území. Na rozdíl od dosavadních velmi hrubých a neověřených odhadů americké agentury EIA při ministerstvu energetiky USA a americké geologické firmy ARI (5,3 bln. m3) jde tentokrát o vědeckou zprávu, ve které byla analyzována data z let 1950-1990. Ta uvádí odhadované rozmezí 346 – 1920 mld. m3 plynu, přičemž za nejpravděpodobnější maximum se ve zprávě považuje hodnota 768 mld. m3. I tak je to zhruba 5,5 krát více, než činily dosud v Polsku zdokumentované zásoby konvenčního plynu (145 mld.m3), což by řadilo Polsko na třetí místo v Evropě (po Norsku a Nizozemí), pokud jde o těžitelné zásoby plynu. Podle Ministerstva hospodářství PL ani v případě těžby nekonvenčního plynu v PL nedojde k radikální změně energetické struktury Polska v nejbližších letech, tzn. že pro Polsko zůstává uhlí významným zdrojem primární energie a faktorem energetické bezpečnosti země.
ZDROJ: www.businessinfo.cz
Rodina demokratických evropských zemí si stále více uvědomuje, že bude muset další roky žít v realitě nové studené války. Ekonomiky našich zemí se budou muset vyrovnat nejen s klasickými výzvami, ale také s požadavky válečného režimu. Hodnota spolupráce zůstane na našem kontinentu o to výjimečně důležitější.
Jedním z cílů Ekonomického fóra vždy bylo zmírňovat konflikty. Platforma pro dialog, kterou se Fórum v Karpaczi stalo pro zástupce zemí z různých koutů světa, zejména naší části Evropy, se proto stává ještě důležitější. Za více než tři desetiletí se nám podařilo vytvořit jedinečné místo, kde můžete mluvit s respektem k druhému člověku a jeho názorům. Místo, kde se rodí moderní nápady a nekonvenční, inovativní řešení.
Polsko musí mít instituce, jejichž horizont činnosti je delší než období, ve kterém byl u moci konkrétní politický tým. Pouze to vám dává šanci skutečně řešit problémy. Hosty Fóra jsou prezidenti, předsedové vlád, ministři, politici a představitelé samosprávy, prezidenti korporací, lidé z kultury, renomovaní vědci, novináři a zástupci nevládních organizací.
Důkladná analýza trendů prováděná odborníky z Institute of Eastern Studies Foundation umožňuje každoročně připravit obsahový program Ekonomického fóra, který se skládá z více než 350 akcí týkajících se celého spektra témat ze světa evropské politiky. inovativní ekonomiky, občanské společnosti, ochrany životního prostředí a bezpečnosti.
Jednou z klíčových událostí XXXIII. ekonomického fóra bude prezentace zprávy připravené Varšavskou ekonomickou školou a Ekonomickým fórem. Odborníci ze SGH již posedmé představili analýzy nejdůležitějších ekonomických a sociálních problémů v Polsku a střední a východní Evropě.
Otázky spojené s vývojem umělé inteligence budou na fóru AI zvláště diskutovanou oblastí. Fórum AI bude zahrnovat vyhrazenou tematickou trať skládající se z panelů, prezentací, workshopů a speciálních akcí. Budou diskutovány klíčové otázky vlivu umělé inteligence ve společnosti, ale i v sektoru veřejných a komerčních služeb. Budou se diskutovat problémy a výzvy, kterým bude muset trh čelit tváří v tvář zásadním technologickým změnám. Účastníci fóra také zváží, do jaké míry investice do vědeckého výzkumu a moderních technologií umělé inteligence v mnoha oblastech života umožní Evropské unii obnovit konkurenceschopnost ve vztahu ke globálním ekonomikám a nutnosti zajistit bezpečnost evropských zemí.
Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci tvrdil, že v současnosti čelí obvinění 62 lidí z minulé vládní garnitury. Podle něj se řízení ohledně podezřelých veřejných výdajů týká 100 miliard zlotých (což je přibližně 20 % polského státního rozpočtu a v přepočtu asi 600 miliard korun). Tusk tvrdí, že předseda PiS Jarosław Kaczyński si myslel, že vytvořil „uzavřený systém“. Myslel si, že příští volby vyhraje a nikdo nebude mít přístup k informacím, ze kterých si dnes Tuskova vláda pomalu vytváří obrázek o těchto zneužitích.
V Polsku už málokdo věří, že Tusk splní své předvolební sliby. Před pár dny se objevil průzkum, který to potvrzuje. A co se stalo? Donald Tusk se samozřejmě naštval a musel předvést show. Vyzval tři ministry, aby před kamerami podepsali dohodu o stíhání členů PiS, a ti poslušně ono divadlo předvedli. Andrzej Domański (finance), Tomasz Siemoniak (vnitro) a Adam Bodnar (spravedlnost) podepsali teatrálně dohodu týkající se „koordinace činností jimi podřízených služeb zaměřených na odhalování, zajišťování a vymáhání majetku dlužného státní pokladně“.
Ne všichni divadlu tleskají
Polský ministr financí Andrzej Domański posléze svého šéfa poněkud poopravil a na dotaz Polsat News vysvětlil, že 100 miliard PLN (mezinárodní zkratka pro polské zloté) je částka, na kterou se vztahuje studie o oné „tvorbě obrázku“. 5 miliard PLN je částka u případů, kde již byly zjištěny nesrovnalosti a přes 3 miliardy PLN je částka, kde bylo podáno oznámení státnímu zastupitelství ohledně vypořádání s „uzavřeným systémem“. Kontroly dále probíhají u 90 subjektů, dodal ministr.
„Myslím, že je to cynické chování Donalda Tuska, který oslovuje své voliče, bublinu šílenců, kteří mu všechno uvěří a nebudou se ptát na podrobnosti,“ řekl Rafał Ziemkiewicz, redaktor týdeníku Do Rzeczy a ironicky dodal: „Když se nynějšímu vedení státního hřebčince podařilo prodat na aukci 10 plemenných koní za 600 000 euro, bylo to provládními médii oslavované jako velký úspěch. Za vlády PiS se 14 koní prodalo za 2,5 milionu euro, což bylo stejnou mediální partou komentováno jako konec polského chovu koní. Ve vidění kontrolorů činnosti PiS ale určitě šlo při prodeji koní o praní peněz či jinou nelegální činnost.“
Tuskova čísla jsou ale ujetá i jinde, pokračoval Ziemkiewicz. „Ve vládní aféře PiS kolem vydávání víz Tusk tvrdil, že za vlády dnešní opozice se nelegálně prodalo 600 000 víz do Polska. Byla na to dokonce vytvořena parlamentní vyšetřovací komise, která přišla ale pouze na to, že 220 víz do Polska bylo prostřednictvím úplatků uspíšeno, tedy že víza byla vydána přednostně. Ptá se dnes někdo Tuska, kam se podělo oněch 599 780 uplacených víz? Nikdo se už neptá. Téma zmizelo.“
Olympijské hry ve Varšavě
Polské vládní koalici klesá podpora, a proto pro zaplnění mediálního okurkového času nastolil polský premiér další vděčné téma a ohlásil, že Polsko bude žádat o pořádání olympijských her v roce 2040 nebo 2044. „S ministrem (sportu a cestovního ruchu) Nitrasem vedeme řadu měsíců jednání, aby se tento sen stal skutečností.“ dodal Tusk a pokračoval: „Život ukáže, zda je to reálný cíl. Budeme to brát vážně. Skutečná perspektiva s přihlédnutím k prvotním rozhodnutím, závazkům a deklaracím Mezinárodního olympijského výboru je taková, že můžeme mluvit o roce 2040 nebo 2044,“ uzavřel polský premiér.
O možném pořádání her v Polsku v roce 2044 napsal Polský institut sportovní diplomacie (PIDS) studii. Její autoři připomněli, že prezident Andrzej Duda před léty zmínil pořádání olympijských her v Polsku v roce 2036. Dnes vládnoucí politici na něm nenechali nit suchou a obvinili jej z nereálného populismu. „Reálnější vyhlídka pro Polsko je rok 2044. Existuje mnoho indicií, že toto je potenciálně velmi dobrá doba pro olympijské hry v Polsku. Nejpravděpodobnějším hostitelským městem by byla Varšava. MOV má velmi rád symboly výročí a rok 2044 je stoleté výročí Varšavského povstání Oslava tohoto jubilea 1. srpna 2044 (v tradičním období her) by byla potenciálně velmi silnou a emocionálně poutavou událostí,“ dočteme se ve studii PIDS.
Pozornost v okurkové sezóně
Varšavská náměstkyně primátora Renata Kaznowska před rokem v rozhovoru pro Gazetu Wyborcza řekla, že pořádání her „je monstrózní náklad“ a „přepočteno na polské zloté se jedná pravděpodobně o částku převyšující 100 miliard zlotých“. Loni měl o tak velké akci pochybnosti i Andrzej Domański, tehdejší ekonomický poradce Donalda Tuska: „Myslím, že se jedná o velký projekt, který vyžaduje prověření jeho ekonomické životaschopnosti. Praxe ukazuje, že mnoho zemí a měst, které olympiádu pořádaly, z ní nemělo žádný ekonomický zisk,“ uvedl stávající polský ministr financí v rozhovoru pro Rádio Zet. „Tusk se ztrácí ve svých vyprávěních. Nejprve dlouhé měsíce tvrdí, jak špatný je rozpočet, a pak nakonec oznámí ochotu zorganizovat olympijské hry v Polsku.“ napsala bývalá premiérka Beata Szydłová.
Tuskovi se ale povedlo krátkodobě ovládnout polskou mediální okurkovou scénu a o jeho „olympijském snu“ se debatuje dnes v Polsku v systému – aby řeč nestála. Většinou negativně a zavání to Fialovou „nuttelou“. Jeho styl politiky ale takový je. Není podstatné, co a jak říká, hlavně že je vidět.
Jaromír Piskoř
(psáno pro denik.to)
V Polsku padlo rozhodnutí, že důl Turów zastaví k roku 2026 těžbu a podle všeho přestane fungovat i elektrárna Turów, poháněná jeho hnědým uhlím. Ta v současnosti pokrývá 7 % polské energetické spotřeby. Možná to potěší ekology napříč hranicemi i zahraniční těžaře, ale rozhodně ne tisíce polských zaměstnanců, a to nejen v tomto regionu.
Drazí Češi, prosíme vás o pomoc. Chceme dosáhnout ničeho.
V Polsku je stále více společností, které oznamují propouštění zaměstnanců, a to včetně velkých státních podniků. Poslední statistické údaje z období od ledna do května 2024 ukazují mnohem horší čísla než za období covidové pandemie. Týkají se zhruba 175 podniků, které plánují propustit více než 16 tisíc zaměstnanců.
Situace je však ještě horší, než naznačují statistiky – v červenci vedle jiných společností oznámily významné snižování personálních stavů státní PKP Cargo a Polská pošta, v řádu tisícovek zaměstnanců. Současná vládní garnitura nemá po devíti měsících vládnutí jiné řešení, než vinu za kritický stav těchto dvou polských státních firem házet na bývalé vedení dosazené ministry za dnes opoziční PiS.
Míra nezaměstnanosti v Polsku je zatím nízká, ale v červenci poprvé po dlouhé době překročila hranici pěti procent. K tomu se přidává i nemálo zahraničních společností, které se rozhodly přesunout výrobu z Polska do jiných zemí. Oznámila to například společnost Levi Strauss – ta po více než třiceti letech zavírá svůj závod v Płocku a propouští všechny zaměstnance, tedy přes osm set lidí. Nebo francouzský výrobce automobilových pneumatik Michelin – ten ukončuje výrobu pneumatik pro nákladní automobily v Olsztynu, která zde fungovala také již od 90. let, a nyní přesouvá svou výrobu do Rumunska.
Stejný krok oznámila společnost ABB: končí s výrobou nízkonapěťových motorů v Aleksandrów Łódzki a propouští čtyři stovky zaměstnanců, a k tomu i dalších šest set z výrobního závodu v Kladsku. Volvo Buses ve Wroclawi propouští přes čtyři stovky zaměstnanců a Lear Corporation v Pikutkowo u Włocławku jich plánuje propustit bezmála tisícovku.
Značná část těchto firem likviduje výrobu v Polsku a přesouvá ji do jiných zemí – jak v Evropské unii (Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko), tak v severní Africe (Maroko, Tunisko) a v Asii (Indie a Čína).
Zdražující energie spouštějí kolotoč propouštění
Jedním z důvodů propouštění anebo rozhodnutí o přesunu výroby z Polska je očekávané zvýšení cen elektřiny, plynu a dálkového vytápění od letošního roku a ledna 2025, jakož i v následujících letech. Experti zabývající se energetikou navíc obdrželi informace o odkladu uvedení prvního bloku jaderné elektrárny Lubiatowo-Kopalino do provozu až o 6 let, na rok 2040. Polsko energetickou soustavu čeká během příštích několika let uzavření dalších uhelných elektráren, a to tedy nebude doprovázeno spuštěním nového stabilního zdroje energie v podobě jaderné energie. Podnikatelé se v této situaci obávají nejen neustálého zdražování energií, ale i případného nedostatku energie v situaci, kdy Polsko nebude mít stabilní energetický mix.
První jaderná elektrárna v Polsku nabírá zpoždění. Česko by mohlo ukázat cestu přes nejtěžší překážku
Polský správní soud ve Varšavě v březnu zrušil platnost posouzení vlivu těžby v dole Turów na životní prostředí, které by umožnilo prodloužení prací v dole poblíž hranic s Českem až do roku 2044. Rozhodnutí sice podle soudu není důvodem k okamžitému zastavení těžby, ale polská prokuratura nepodala kasační stížnost proti rozsudku polského správního soudu, která by umožnila vlastníkovi dolu, společnosti PGE, domáhat se pro ně kladného rozsudku. Polští novináři navíc zveřejnili, že nepodání této kasační stížnosti není náhoda, protože generální prokurátor a ministr spravedlnosti Adam Bodnar uvedl do spisu, že „neexistují důvody pro podání kasační stížnosti“.
Sám ministr Bodnar tak rozhodl, že od roku 2026 zastaví důl Turów těžbu a podle všeho přestane fungovat i elektrárna Turów, poháněná jeho hnědým uhlím. Ta v současnosti pokrývá 7 % polské energetické spotřeby.
Připomeňme, že ukončení těžby hnědého uhlí pro elektrárnu Turów nařídil Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v souvislosti se stížnostmi českých samospráv verdiktem španělské soudkyně Rosario Silva de Lapureta v květnu 2021. Vláda premiéra Morawieckého však tomuto rozhodnutí nevyhověla, proto na žádost Evropské komise uložil SDEU v září 2021 Polsku denní pokutu ve výši 500 tisíc eur.
Tento trest byl účtován téměř půl roku, až do února 2022, než byl tento případ z důvodu uzavření dohody Polska s Českou republikou o odstranění příčin sporu o důl Turów vymazán z rejstříku tribunálu. Celkem si Polsko nechalo z přiznaných evropských fondů odečíst asi 70 milionů eur na pokutách a 45 milionů eur zaplatilo jako odškodnění České republice – ale jak důl, tak elektrárna nadále fungovaly. Už tehdy zástupci tehdejší opozice a dnes vládnoucí koalice, jako místopředseda Občanské platformy (PO) Rafał Trzaskowski nebo lídr Hnutí Polsko 2050 Szymon Hołownia, přímo řekli, že by se polská vláda měla tomuto rozhodnutí podřídit.
Rozhodnutí polského ministra spravedlnosti jistě potěší německé, české a polské ekology, ale i těžaře. Je těžké si představit, že by o takové věci rozhodoval sám ministr Bodnar. Musel získat politický souhlas vládnoucí koalice. Stále jsou totiž platné argumenty Morawieckého vlády, že důl i elektrárna jsou – kromě zabezpečování cca 7 % polského energetického mixu – klíčovými podniky, spolu se svými dceřinými společnostmi zaměstnávají cca pět tisíc lidí. Navíc s činností dolu a elektrárny nepřímo souvisí dalších několik desítek tisíc pracovních míst v regionu. Zelená politika ale opět zvítězila.
Rozhodnutí polského ministra spravedlnosti jistě potěší německé, české a polské ekology, kteří žalobu u správního soudu podali, ale také německé a české hnědouhelné těžaře, kteří do polské elektrárny budou možná vozit své hnědé uhlí. ČEZ bude také spokojen – škrtnutím 7 % elektřiny znamená totiž pro Polsko zcela neplánované a nečekané skokové zvýšení závislosti na dovozu elektřiny už od roku 2027.
Jaromír Piskoř
(psáno pro info.cz)
Polské ekonomické forum – platforma pro dialog
Divadlo Tuskovy vlády o 100 miliardách zlotých
Hnědé uhlí končí, problémy začínají: Co čeká Polsko po uzavření dolu Turów?
Čas pro nové vůdce
Ministr spravedlnosti je stále šéfprokurátor
- Polské ekonomické forum – platforma pro dialog 30.8.2024Rodina demokratických evropských zemí si stále více uvědomuje, že bude muset další roky žít v realitě nové studené války. Ekonomiky našich zemí se budou muset vyrovnat nejen s klasickými výzvami, ale také s požadavky válečného režimu. Hodnota spolupráce zůstane na našem kontinentu o to výjimečně důležitější. Jedním z cílů Ekonomického fóra vždy bylo zmírňovat konflikty. […]Jaromír Piskoř
- Divadlo Tuskovy vlády o 100 miliardách zlotých 28.8.2024Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci tvrdil, že v současnosti čelí obvinění 62 lidí z minulé vládní garnitury. Podle něj se řízení ohledně podezřelých veřejných výdajů týká 100 miliard zlotých (což je přibližně 20 % polského státního rozpočtu a v přepočtu asi 600 miliard korun). Tusk tvrdí, že předseda PiS Jarosław Kaczyński si myslel, […]Jaromír Piskoř
- Hnědé uhlí končí, problémy začínají: Co čeká Polsko po uzavření dolu Turów? 28.8.2024V Polsku padlo rozhodnutí, že důl Turów zastaví k roku 2026 těžbu a podle všeho přestane fungovat i elektrárna Turów, poháněná jeho hnědým uhlím. Ta v současnosti pokrývá 7 % polské energetické spotřeby. Možná to potěší ekology napříč hranicemi i zahraniční těžaře, ale rozhodně ne tisíce polských zaměstnanců, a to nejen v tomto regionu. Drazí […]Jaromír Piskoř
