Aktuality
Závěry z Česko-polského hospodářského fóra v Praze
Na jaké úrovni jsou hospodářské vztahy mezi Českou republikou a Polskem? Jaké jsou perspektivy? Co je třeba zlepšit? Aktuální komentář k obchodu s polskými potravinami v České republice a pokus odpovědět na otázku, zda je udržitelný a zelený rozvoj v České republice možný – shrnutí debat z Česko-polského hospodářského fóra v Praze.
„Česko-polské oboustranné vztahy jsou na velice dobré úrovni, již několik let dokonce na nejlepší. Polsko-česká obchodní výměna roste, a co je důležité, tento růst se odehrával v období krize. Polsko je pro Českou republiku třetím největším obchodním importním i exportním partnerem,“ uvedl Marek Minarczuk, 1. rada Velvyslanectví Polské republiky v Praze, během zahájení Česko-polského hospodářského fóra.
Konference s účastí politiků a zástupců obchodu z obou zemí se konala 8. dubna tohoto roku v hlavním městě České republiky.Česko-polské hospodářské fórum je součástí projektu EEC Roadshow 2013 – cyklu hospodářských konferencí pořádaných v zemích Visegrádské skupiny, v rámci něhož se již konala setkání v Bratislavě (Polsko-slovenské hospodářské fórum) a ve Varšavě (Polsko-maďarské hospodářské fórum).
EEC Roadshow 2013 je úvodem k Evropskému hospodářskému kongresu v Katovicích (European Economic Congress – EEC) plánovanému na13. – 15. května tohoto roku.
„Hlavním úkolem pro naše země je rozvíjení další spolupráce.Vytvoření podmínek pro návrat na cestu udržitelného růstu.Musíme se soustředit na několik cílů.K nejdůležitějším patří boj s nezaměstnaností, finanční a fiskální konsolidace zemí EU,“ uvedl na Česko-polském hospodářském fóru Andrzej Dycha, náměstek ministra hospodářství Polské republiky.
Bedřich Danda, náměstek ministra průmyslu a obchodu České republiky přiznal, že spolupráce mezi našimi zeměmi se rozvíjí, nicméně perspektivy nejsou příliš dobré kvůli velice obtížným globálním podmínkám.
„Česká vláda přijala strategii rozvoje do roku 2020. Jedním z východisek je snížení podílu exportu do zemí EU. Na druhé straně hospodářská spolupráce České republiky a Polska se zintenzivňuje. Rádi bychom zvýšili obraty.Hodnota našeho exportu je v současné době 7,4 mld EUR.Náš import z Polska má hodnotu 7,7 miliard EUR,“ zdůraznil náměstek ministra Bedřich Danda.
Poznamenal však, že přes dobrou spolupráci jsou i problémy.
„Potřebujeme další rozvoj silničních propojení, která v současné době nejsou uspokojivá,“ připustil náměstek českého ministra.
„Visegrádská skupina musí usilovat o prostředky z EU na rozvoj přeshraničních propojení.Jsou naší slabinou,“ uvedla na Polsko-českém hospodářském fóru Daniela Grabmuellerová, ředitelka odboru evropských záležitostí Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.
Jak podotkla paní Grabmuellerová, společné úsilí o získání dotací zvyšuje šanci na jejich získání.
„Kromě Visegrádské skupiny by se spolupráce na přeshraničních propojeních mohlo zúčastnit také Rumunsko a Bulharsko,“ podotkla.
Navzdory hospodářské spolupráci nemají země Visegrádské skupiny dostatečnou spojovací síť.O potřebě rozvoje infrastruktury propojující Polsko a Slovensko se hovořilo také 28. února letošního roku během Slovensko-Polského hospodářského fóra v Bratislavě, prvního ze setkání pořádaných v rámci EEC Roadshow 2013. Účastníci také zdůraznili, že pro užší spolupráci je nezbytná rozvinutější dopravní infrastruktura mezi hranicemi obou zemí.
„Jsme si vědomi toho, že v Žilinském kraji musíme dobudovat chybějící úseky dálnic D1 a D3 k polské a české hranici. V současnosti jejich neexistence představuje významnou komunikační překážku pro cestovní ruch,“ uvedl tehdy Branislav Zacharides, ředitel Regionální rozvojové agentury Žilinského kraje.
Během včerejšího Česko-polského hospodářského fóra v Praze se diskutovalo také o rozvoji česko-polské železniční přepravy. Polské přístavy na Baltském moři mohou hrát stále důležitější roli pro českou ekonomiku. Aby k tomu došlo, bude nicméně potřeba nejprve modernizovat železniční dopravní cesty.
Miroslav Hala, náměstek ministra dopravy České republiky, poukázal, že v posledních letech byly zmodernizovány dva ze čtyř hlavních českých železničních koridorů. Zbylé dva by měly být připraveny v letech 2016 – 2018.
Dodal, že v nacházejících letech bude velký důraz kladen na investice do trans-evropských dopravních koridorů TEN-T a nákladních tras.
O modernizaci polských železnic hovořil Andrzej Massel, náměstek ministra dopravy, stavebnictví a námořního hospodářství Polské republiky. Poznamenal, že zlepšování stavu infrastruktury vytváří příležitost pro vzestup významu polských přístavů – Svinoústí, Štětína, Gdaňsku a Gdyně – jako místa překládky zboží mířícího k našim jižním sousedům. Za tímto účelem PKP PLK v současnosti modernizují mimo jiné železniční trať č. 273 z Vratislavi do Štětína a trasu 131 Chorzów-Tczew, čili uhelnou magistrálu.
Na potenciál polských přístavů poukázal také Edin Sose, obchodní ředitel AWT, jednoho z největších nezávislých železničních přepravců v Evropě. Společnost AWT nedávno získala licenci k působení na polském trhu a je hodnocena jako jedna z nejperspektivnějších v Evropě.
Pan Sose uvedl, že v současnosti až 75 procent nákladů přepravovaných po moři do České republiky jde do německých přístavů.Dodal, že s modernizovanou infrastrukturou by měly přístavy v Polsku začít hrát stále významnější úlohu.
S přepravou zboží od Baltu do České republiky počítá rovněž polský národní přepravce, jak zdůraznil Witold Bawor, generální ředitel PKP Cargo.Podle pana Bawora je technický stav infrastruktury hlavní překážkou na cestě k tomu, aby se Polsko mohlo dynamicky rozvíjet jakožto důležitý prvek přepravního koridoru „sever-jih“.
Průměrná obchodní rychlost nákladních vlaků na polských železnicích je 25 km/h. Pro srovnání ve Francii nebo v Německu je tato rychlost 60 km/h.
Během třetího setkání v rámci EEC Roadshow uvedl Sławomir Majman, předseda Polské agentury pro informace a zahraniční investice (PAIiIZ), že důvěra a kulturní blízkost napomáhá prohlubování spolupráce mezi Českou republikou a Polskem.
„V průběhu posledních dvaceti let obě země procházely vnitřními změnami, staly se členy Evropské unie a dále posilovaly své postavení v Evropě. Ve společné Evropě můžeme znovuobjevovat a vyhledávat prostor pro spolupráci. Polsko a Česká republika jsou vnímány jako jediný středoevropský trh,“ zdůraznil Majman.
K dalším investicím v České republice vybízel polské společnosti Petr Očko, ředitel CzechInvestu. Zdůraznil, že tyto investice pořád představují jen malý podíl na celku zahraničních investic v České republice, zejména ve srovnání se zeměmi jako Německo nebo Spojené státy.
„Snažíme se přilákat další investory, a proto chceme zvyšovat konkurenceschopnost naší ekonomiky. Velký důraz klademe také na průzkum a rozvoj. Strojní a přesný průmysl, life sciences, nové technologie a IT jsou odvětví, na nichž stavíme,“ uvedl Očko.
„Máme 14procentní podíl na českém maloobchodním trhu s pohonnými hmotami. Chtěli bychom, aby se tento podíl zvýšil nejméně na 20 procent,“ zmínil během fóra Marek Świtajewski, předseda představenstva Unipetrolu.
„Unipetrol je v České republice klíčovou společností ve struktuře skupiny PKN Orlen. Od okamžiku převzetí společnosti v roce 2004 jsme provedli několik kapitálových změn a zjednodušili jsme strukturu holdingu. Podařilo se nám vytvořit pružnější organizaci. Zvýšili jsme efektivitu. Soustředili jsme se na centralizaci a segmentovou spolupráci. Centralizovali jsme nákupy surovin, díky čemuž máme nejzajímavější ceny nafty v České republice,“ zdůraznil.
Obzvláště zvučné byly během Česko-polského hospodářského fóra diskuse v rámci panelu věnovaného potravinářskému průmyslu, zejména v kontextu aktuálních kontroverzí týkajících se polských potravin vyvážených do České republiky.
Andrzej Gantner, generální ředitel Svazu zaměstnavatelů polského sdružení výrobců potravin, zdůraznil, že pokud se objeví incidenty související s kvalitou potravin, je nutné především uplatnit unijní předpisy, které brání využívání takových případů k protekcionistickým praktikám.
„Zpochybňování polského systému bezpečnosti potravin znamená jeho zpochybnění v celé EU i v České republice, protože v rámci Společenství je systém legislativně jednotný, i když se liší z organizačního hlediska,“ řekl pan Gantner.
Uvedl, že lze také zvážit, zda by systém kontroly potravin v zemích EU neměl být podobný i po organizační stránce. Dále zdůraznil, že nelze jednotlivým případům v potravinářství přiřazovat skupinovou odpovědnost, což se podle pana Gantnera snaží dělat česká strana, přičemž využívá případy spojené s masem k protekcionismu, čímž vytváří pro polské firmy bariéry v přístupu na trh.
„Incidenty v potravinářství se odehrávají ve všech zemích a nelze tomu předejít. Jakožto výrobci potravin bychom chtěli, aby k nim nedocházelo, nicméně stoprocentně nepropustné systémy zajišťování bezpečnosti potravin neexistují,“ tvrdí pan Gantner.
Polské sdružení výrobců potravin je pro posílení spolupráce mezi inspekcemi odpovědnými za bezpečnost a jakost potravin v Polsku a v České republice.
„Lze zvážit, zda by kontrolní systém neměl být jednotný nejen, co se týče legislativy, ale i organizace,“ tvrdí pan Gantner.
Zdůraznil, že polští výrobci potravin v České republice neočekávají zvýhodňování nebo přivírání očí nad incidenty.
„Takové věci je třeba potírat a eliminovat z trhu a odpovědné firmy za to trestat. Očekáváme však, že se nebude používat zásada skupinové odpovědnosti, a výrobci musí mít možnost se odvolat v případě, že jsou z něčeho nařčeni. Nejde tady jen o peníze, ale o naši image a naši důvěryhodnost,“ shrnul ředitel Gantner.
Andrzej Faliński, generální ředitel Polské asociace pro obchod a distribuci, přiznal, že v současnosti máme vážný problém s vyjádřeními českých politiků týkajících se polských potravin.
„Nezohledňují organizaci trhu. Je nutné zúžit spolupráci mezi inspekcemi odpovědnými za trhy. Falšování potravin je problémem ve všech zemích, my tady ale nevidíme chuť ke spolupráci,“ prohlásil pan Faliński.
Začátkem května tohoto roku se bude konat polsko-český kulatý stůl pro potraviny.
„Doufám, že situace se uklidní,“ řekl na Polsko-českém hospodářském fóru Marek Minarczuk, 1. rada Velvyslanectví Polské republiky v Praze.
V průběhu třetího setkání v rámci EEC Roadshow 2013 se hovořilo také o klimaticko-energetické unijní politice. Evropská unie si klade náročné cíle v oblasti snížení emisí CO2 a rozvoje obnovitelných zdrojů energie, což má zajistit její udržitelný a zelený rozvoj. Nicméně cesta zvolená k dosažení těchto cílů může mít negativní vliv na ekonomiku.
Beata Jaczewska, náměstkyně ministra životního prostředí Polské republiky, která se zúčastnila diskuse v Praze, upozornila, že před nástupem globální finanční krize byly jasně definovány cíle unijní klimatické politiky. Nicméně zdůraznila, že v dnešní době by se měly znovu uvážit.
„Myslím, že udržitelný, zelený rozvoj je možný, ale je potřeba předefinovat jeho předpoklady. Možná se příliš často soustředíme na klimatickou politiku a zapomínáme na ceny energie, které jsou klíčové pro konkurenceschopnost evropské ekonomiky,“ řekla Jaczewska.
Dodala, že dle jejího názoru záměr administrativní intervence na trhu s emisními povolenkami CO2 (tzv. backloading) je „malou náplastí na velkou, krvácející ránu“.
„Ceny klesly, protože je krize. Pokusy o administrativní zásah kazí trh,“ uvedla Jaczewska.
Pavel Řežábek, ředitel úseku analýzy trhů a prognózy společnosti ČEZ, uvedl, že zásoby energetických surovin budou postupně vyčerpávány a je třeba očekávat, že Evropa nebude směřovat k jejich agresivní těžbě. Dodal, že z tohoto důvodu se obnovitelné zdroje energie zdají být správnou cestou.
„Události nicméně poukazují na to, že se na tuto cestu vykročilo nesprávně, o čemž mohou svědčit velké problémy s fotovoltaikou,“ zdůraznil během Polsko-českého hospodářského fóra pan Řežábek.
„Průměrná cena energie od Francie po Slovensko činí cca40 EUR za MWh.Taková úroveň cen se nevyplatí z pohledu investic do konvenční energetiky.OZE se sice budují, ale jen proto, že jsou dotované.Vzniká otázka, zda v tomto spočívá udržitelný rozvoj,“ dodal.
Mirosław Motyka, ředitel ArcelorMittal Poland, zdůraznil, že zatížení spojená s evropskou klimatickou politikou zbavují země střední Evropy konkurenční výhody související s cenami pracovní síly.
„ArcelorMittal se přiklání ke stanovisku zemí, které si zachovávají vyvážený přístup ke klimatické politice.“
Jak shrnul, úsilí týkající se klimatu musí být vynakládáno na globální úrovni.
Polsko-českého hospodářského fóra se dále zúčastnili:Michal Heřman, předseda představenstva PG SILESIA; Renata Juszkiewicz, přesedkyně Central Eastern European Commerce Council Polska; Thomas Kleefuss, předseda představenstva NET4GAS; a Robert Kwiatkowski, místopředseda představenstva BondSpot, Burza cenných papírů ve Varšavě.
***
Česko-polské hospodářské fórum bylo věcným úvodem a přípravou k diskusím, které se budou konat během květnového Evropského hospodářského kongresu v Katovicích.Setkání bylo uspořádáno ve spolupráci s Velvyslanectvím Polské republiky v Praze a Ministerstvem hospodářství Polské republiky.
Další informace, textové zápisy, fotografie a video z Polsko-českého hospodářského fóra:
http://www.wnp.pl/tematy_serwis/,17297_0_0.html
***
Evropský hospodářský kongres (European Economic Congress – EEC) v Katovicích je největší událostí byznysu ve střední Evropě, třídenní cyklus diskusí, setkání a doprovodných událostí za účastí nejvýznamnějších osobností světa politiky, obchodu, vědy a ekonomie.100 tématických bloků, diskusí a doprovodných událostí EEC se účastní cca 6000 hostů z Polska a zahraničí.
Evropský hospodářský kongres byl prohlášen za platformu jedné z nejprestižnějších diskuzí
o budoucnosti Evropy. Obsah vystoupení nejvýznamnějších účastníků je často citován a široce komentován.
Pořadatelem Evropského hospodářského kongresu od prvního konání v roce 2009 je skupina PTWP SA.
Další informace o Evropském hospodářském kongresu – www.eecpoland.eu
Další informace o pořadateli – skupina PTWP SA – www.ptwp.pl
Zdroj: www.iprosperita.cz
Rodina demokratických evropských zemí si stále více uvědomuje, že bude muset další roky žít v realitě nové studené války. Ekonomiky našich zemí se budou muset vyrovnat nejen s klasickými výzvami, ale také s požadavky válečného režimu. Hodnota spolupráce zůstane na našem kontinentu o to výjimečně důležitější.
Jedním z cílů Ekonomického fóra vždy bylo zmírňovat konflikty. Platforma pro dialog, kterou se Fórum v Karpaczi stalo pro zástupce zemí z různých koutů světa, zejména naší části Evropy, se proto stává ještě důležitější. Za více než tři desetiletí se nám podařilo vytvořit jedinečné místo, kde můžete mluvit s respektem k druhému člověku a jeho názorům. Místo, kde se rodí moderní nápady a nekonvenční, inovativní řešení.
Polsko musí mít instituce, jejichž horizont činnosti je delší než období, ve kterém byl u moci konkrétní politický tým. Pouze to vám dává šanci skutečně řešit problémy. Hosty Fóra jsou prezidenti, předsedové vlád, ministři, politici a představitelé samosprávy, prezidenti korporací, lidé z kultury, renomovaní vědci, novináři a zástupci nevládních organizací.
Důkladná analýza trendů prováděná odborníky z Institute of Eastern Studies Foundation umožňuje každoročně připravit obsahový program Ekonomického fóra, který se skládá z více než 350 akcí týkajících se celého spektra témat ze světa evropské politiky. inovativní ekonomiky, občanské společnosti, ochrany životního prostředí a bezpečnosti.
Jednou z klíčových událostí XXXIII. ekonomického fóra bude prezentace zprávy připravené Varšavskou ekonomickou školou a Ekonomickým fórem. Odborníci ze SGH již posedmé představili analýzy nejdůležitějších ekonomických a sociálních problémů v Polsku a střední a východní Evropě.
Otázky spojené s vývojem umělé inteligence budou na fóru AI zvláště diskutovanou oblastí. Fórum AI bude zahrnovat vyhrazenou tematickou trať skládající se z panelů, prezentací, workshopů a speciálních akcí. Budou diskutovány klíčové otázky vlivu umělé inteligence ve společnosti, ale i v sektoru veřejných a komerčních služeb. Budou se diskutovat problémy a výzvy, kterým bude muset trh čelit tváří v tvář zásadním technologickým změnám. Účastníci fóra také zváží, do jaké míry investice do vědeckého výzkumu a moderních technologií umělé inteligence v mnoha oblastech života umožní Evropské unii obnovit konkurenceschopnost ve vztahu ke globálním ekonomikám a nutnosti zajistit bezpečnost evropských zemí.
Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci tvrdil, že v současnosti čelí obvinění 62 lidí z minulé vládní garnitury. Podle něj se řízení ohledně podezřelých veřejných výdajů týká 100 miliard zlotých (což je přibližně 20 % polského státního rozpočtu a v přepočtu asi 600 miliard korun). Tusk tvrdí, že předseda PiS Jarosław Kaczyński si myslel, že vytvořil „uzavřený systém“. Myslel si, že příští volby vyhraje a nikdo nebude mít přístup k informacím, ze kterých si dnes Tuskova vláda pomalu vytváří obrázek o těchto zneužitích.
V Polsku už málokdo věří, že Tusk splní své předvolební sliby. Před pár dny se objevil průzkum, který to potvrzuje. A co se stalo? Donald Tusk se samozřejmě naštval a musel předvést show. Vyzval tři ministry, aby před kamerami podepsali dohodu o stíhání členů PiS, a ti poslušně ono divadlo předvedli. Andrzej Domański (finance), Tomasz Siemoniak (vnitro) a Adam Bodnar (spravedlnost) podepsali teatrálně dohodu týkající se „koordinace činností jimi podřízených služeb zaměřených na odhalování, zajišťování a vymáhání majetku dlužného státní pokladně“.
Ne všichni divadlu tleskají
Polský ministr financí Andrzej Domański posléze svého šéfa poněkud poopravil a na dotaz Polsat News vysvětlil, že 100 miliard PLN (mezinárodní zkratka pro polské zloté) je částka, na kterou se vztahuje studie o oné „tvorbě obrázku“. 5 miliard PLN je částka u případů, kde již byly zjištěny nesrovnalosti a přes 3 miliardy PLN je částka, kde bylo podáno oznámení státnímu zastupitelství ohledně vypořádání s „uzavřeným systémem“. Kontroly dále probíhají u 90 subjektů, dodal ministr.
„Myslím, že je to cynické chování Donalda Tuska, který oslovuje své voliče, bublinu šílenců, kteří mu všechno uvěří a nebudou se ptát na podrobnosti,“ řekl Rafał Ziemkiewicz, redaktor týdeníku Do Rzeczy a ironicky dodal: „Když se nynějšímu vedení státního hřebčince podařilo prodat na aukci 10 plemenných koní za 600 000 euro, bylo to provládními médii oslavované jako velký úspěch. Za vlády PiS se 14 koní prodalo za 2,5 milionu euro, což bylo stejnou mediální partou komentováno jako konec polského chovu koní. Ve vidění kontrolorů činnosti PiS ale určitě šlo při prodeji koní o praní peněz či jinou nelegální činnost.“
Tuskova čísla jsou ale ujetá i jinde, pokračoval Ziemkiewicz. „Ve vládní aféře PiS kolem vydávání víz Tusk tvrdil, že za vlády dnešní opozice se nelegálně prodalo 600 000 víz do Polska. Byla na to dokonce vytvořena parlamentní vyšetřovací komise, která přišla ale pouze na to, že 220 víz do Polska bylo prostřednictvím úplatků uspíšeno, tedy že víza byla vydána přednostně. Ptá se dnes někdo Tuska, kam se podělo oněch 599 780 uplacených víz? Nikdo se už neptá. Téma zmizelo.“
Olympijské hry ve Varšavě
Polské vládní koalici klesá podpora, a proto pro zaplnění mediálního okurkového času nastolil polský premiér další vděčné téma a ohlásil, že Polsko bude žádat o pořádání olympijských her v roce 2040 nebo 2044. „S ministrem (sportu a cestovního ruchu) Nitrasem vedeme řadu měsíců jednání, aby se tento sen stal skutečností.“ dodal Tusk a pokračoval: „Život ukáže, zda je to reálný cíl. Budeme to brát vážně. Skutečná perspektiva s přihlédnutím k prvotním rozhodnutím, závazkům a deklaracím Mezinárodního olympijského výboru je taková, že můžeme mluvit o roce 2040 nebo 2044,“ uzavřel polský premiér.
O možném pořádání her v Polsku v roce 2044 napsal Polský institut sportovní diplomacie (PIDS) studii. Její autoři připomněli, že prezident Andrzej Duda před léty zmínil pořádání olympijských her v Polsku v roce 2036. Dnes vládnoucí politici na něm nenechali nit suchou a obvinili jej z nereálného populismu. „Reálnější vyhlídka pro Polsko je rok 2044. Existuje mnoho indicií, že toto je potenciálně velmi dobrá doba pro olympijské hry v Polsku. Nejpravděpodobnějším hostitelským městem by byla Varšava. MOV má velmi rád symboly výročí a rok 2044 je stoleté výročí Varšavského povstání Oslava tohoto jubilea 1. srpna 2044 (v tradičním období her) by byla potenciálně velmi silnou a emocionálně poutavou událostí,“ dočteme se ve studii PIDS.
Pozornost v okurkové sezóně
Varšavská náměstkyně primátora Renata Kaznowska před rokem v rozhovoru pro Gazetu Wyborcza řekla, že pořádání her „je monstrózní náklad“ a „přepočteno na polské zloté se jedná pravděpodobně o částku převyšující 100 miliard zlotých“. Loni měl o tak velké akci pochybnosti i Andrzej Domański, tehdejší ekonomický poradce Donalda Tuska: „Myslím, že se jedná o velký projekt, který vyžaduje prověření jeho ekonomické životaschopnosti. Praxe ukazuje, že mnoho zemí a měst, které olympiádu pořádaly, z ní nemělo žádný ekonomický zisk,“ uvedl stávající polský ministr financí v rozhovoru pro Rádio Zet. „Tusk se ztrácí ve svých vyprávěních. Nejprve dlouhé měsíce tvrdí, jak špatný je rozpočet, a pak nakonec oznámí ochotu zorganizovat olympijské hry v Polsku.“ napsala bývalá premiérka Beata Szydłová.
Tuskovi se ale povedlo krátkodobě ovládnout polskou mediální okurkovou scénu a o jeho „olympijském snu“ se debatuje dnes v Polsku v systému – aby řeč nestála. Většinou negativně a zavání to Fialovou „nuttelou“. Jeho styl politiky ale takový je. Není podstatné, co a jak říká, hlavně že je vidět.
Jaromír Piskoř
(psáno pro denik.to)
V Polsku padlo rozhodnutí, že důl Turów zastaví k roku 2026 těžbu a podle všeho přestane fungovat i elektrárna Turów, poháněná jeho hnědým uhlím. Ta v současnosti pokrývá 7 % polské energetické spotřeby. Možná to potěší ekology napříč hranicemi i zahraniční těžaře, ale rozhodně ne tisíce polských zaměstnanců, a to nejen v tomto regionu.
Drazí Češi, prosíme vás o pomoc. Chceme dosáhnout ničeho.
V Polsku je stále více společností, které oznamují propouštění zaměstnanců, a to včetně velkých státních podniků. Poslední statistické údaje z období od ledna do května 2024 ukazují mnohem horší čísla než za období covidové pandemie. Týkají se zhruba 175 podniků, které plánují propustit více než 16 tisíc zaměstnanců.
Situace je však ještě horší, než naznačují statistiky – v červenci vedle jiných společností oznámily významné snižování personálních stavů státní PKP Cargo a Polská pošta, v řádu tisícovek zaměstnanců. Současná vládní garnitura nemá po devíti měsících vládnutí jiné řešení, než vinu za kritický stav těchto dvou polských státních firem házet na bývalé vedení dosazené ministry za dnes opoziční PiS.
Míra nezaměstnanosti v Polsku je zatím nízká, ale v červenci poprvé po dlouhé době překročila hranici pěti procent. K tomu se přidává i nemálo zahraničních společností, které se rozhodly přesunout výrobu z Polska do jiných zemí. Oznámila to například společnost Levi Strauss – ta po více než třiceti letech zavírá svůj závod v Płocku a propouští všechny zaměstnance, tedy přes osm set lidí. Nebo francouzský výrobce automobilových pneumatik Michelin – ten ukončuje výrobu pneumatik pro nákladní automobily v Olsztynu, která zde fungovala také již od 90. let, a nyní přesouvá svou výrobu do Rumunska.
Stejný krok oznámila společnost ABB: končí s výrobou nízkonapěťových motorů v Aleksandrów Łódzki a propouští čtyři stovky zaměstnanců, a k tomu i dalších šest set z výrobního závodu v Kladsku. Volvo Buses ve Wroclawi propouští přes čtyři stovky zaměstnanců a Lear Corporation v Pikutkowo u Włocławku jich plánuje propustit bezmála tisícovku.
Značná část těchto firem likviduje výrobu v Polsku a přesouvá ji do jiných zemí – jak v Evropské unii (Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko), tak v severní Africe (Maroko, Tunisko) a v Asii (Indie a Čína).
Zdražující energie spouštějí kolotoč propouštění
Jedním z důvodů propouštění anebo rozhodnutí o přesunu výroby z Polska je očekávané zvýšení cen elektřiny, plynu a dálkového vytápění od letošního roku a ledna 2025, jakož i v následujících letech. Experti zabývající se energetikou navíc obdrželi informace o odkladu uvedení prvního bloku jaderné elektrárny Lubiatowo-Kopalino do provozu až o 6 let, na rok 2040. Polsko energetickou soustavu čeká během příštích několika let uzavření dalších uhelných elektráren, a to tedy nebude doprovázeno spuštěním nového stabilního zdroje energie v podobě jaderné energie. Podnikatelé se v této situaci obávají nejen neustálého zdražování energií, ale i případného nedostatku energie v situaci, kdy Polsko nebude mít stabilní energetický mix.
První jaderná elektrárna v Polsku nabírá zpoždění. Česko by mohlo ukázat cestu přes nejtěžší překážku
Polský správní soud ve Varšavě v březnu zrušil platnost posouzení vlivu těžby v dole Turów na životní prostředí, které by umožnilo prodloužení prací v dole poblíž hranic s Českem až do roku 2044. Rozhodnutí sice podle soudu není důvodem k okamžitému zastavení těžby, ale polská prokuratura nepodala kasační stížnost proti rozsudku polského správního soudu, která by umožnila vlastníkovi dolu, společnosti PGE, domáhat se pro ně kladného rozsudku. Polští novináři navíc zveřejnili, že nepodání této kasační stížnosti není náhoda, protože generální prokurátor a ministr spravedlnosti Adam Bodnar uvedl do spisu, že „neexistují důvody pro podání kasační stížnosti“.
Sám ministr Bodnar tak rozhodl, že od roku 2026 zastaví důl Turów těžbu a podle všeho přestane fungovat i elektrárna Turów, poháněná jeho hnědým uhlím. Ta v současnosti pokrývá 7 % polské energetické spotřeby.
Připomeňme, že ukončení těžby hnědého uhlí pro elektrárnu Turów nařídil Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v souvislosti se stížnostmi českých samospráv verdiktem španělské soudkyně Rosario Silva de Lapureta v květnu 2021. Vláda premiéra Morawieckého však tomuto rozhodnutí nevyhověla, proto na žádost Evropské komise uložil SDEU v září 2021 Polsku denní pokutu ve výši 500 tisíc eur.
Tento trest byl účtován téměř půl roku, až do února 2022, než byl tento případ z důvodu uzavření dohody Polska s Českou republikou o odstranění příčin sporu o důl Turów vymazán z rejstříku tribunálu. Celkem si Polsko nechalo z přiznaných evropských fondů odečíst asi 70 milionů eur na pokutách a 45 milionů eur zaplatilo jako odškodnění České republice – ale jak důl, tak elektrárna nadále fungovaly. Už tehdy zástupci tehdejší opozice a dnes vládnoucí koalice, jako místopředseda Občanské platformy (PO) Rafał Trzaskowski nebo lídr Hnutí Polsko 2050 Szymon Hołownia, přímo řekli, že by se polská vláda měla tomuto rozhodnutí podřídit.
Rozhodnutí polského ministra spravedlnosti jistě potěší německé, české a polské ekology, ale i těžaře. Je těžké si představit, že by o takové věci rozhodoval sám ministr Bodnar. Musel získat politický souhlas vládnoucí koalice. Stále jsou totiž platné argumenty Morawieckého vlády, že důl i elektrárna jsou – kromě zabezpečování cca 7 % polského energetického mixu – klíčovými podniky, spolu se svými dceřinými společnostmi zaměstnávají cca pět tisíc lidí. Navíc s činností dolu a elektrárny nepřímo souvisí dalších několik desítek tisíc pracovních míst v regionu. Zelená politika ale opět zvítězila.
Rozhodnutí polského ministra spravedlnosti jistě potěší německé, české a polské ekology, kteří žalobu u správního soudu podali, ale také německé a české hnědouhelné těžaře, kteří do polské elektrárny budou možná vozit své hnědé uhlí. ČEZ bude také spokojen – škrtnutím 7 % elektřiny znamená totiž pro Polsko zcela neplánované a nečekané skokové zvýšení závislosti na dovozu elektřiny už od roku 2027.
Jaromír Piskoř
(psáno pro info.cz)
Polské ekonomické forum – platforma pro dialog
Divadlo Tuskovy vlády o 100 miliardách zlotých
Hnědé uhlí končí, problémy začínají: Co čeká Polsko po uzavření dolu Turów?
Čas pro nové vůdce
Ministr spravedlnosti je stále šéfprokurátor
- Polské ekonomické forum – platforma pro dialog 30.8.2024Rodina demokratických evropských zemí si stále více uvědomuje, že bude muset další roky žít v realitě nové studené války. Ekonomiky našich zemí se budou muset vyrovnat nejen s klasickými výzvami, ale také s požadavky válečného režimu. Hodnota spolupráce zůstane na našem kontinentu o to výjimečně důležitější. Jedním z cílů Ekonomického fóra vždy bylo zmírňovat konflikty. […]Jaromír Piskoř
- Divadlo Tuskovy vlády o 100 miliardách zlotých 28.8.2024Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci tvrdil, že v současnosti čelí obvinění 62 lidí z minulé vládní garnitury. Podle něj se řízení ohledně podezřelých veřejných výdajů týká 100 miliard zlotých (což je přibližně 20 % polského státního rozpočtu a v přepočtu asi 600 miliard korun). Tusk tvrdí, že předseda PiS Jarosław Kaczyński si myslel, […]Jaromír Piskoř
- Hnědé uhlí končí, problémy začínají: Co čeká Polsko po uzavření dolu Turów? 28.8.2024V Polsku padlo rozhodnutí, že důl Turów zastaví k roku 2026 těžbu a podle všeho přestane fungovat i elektrárna Turów, poháněná jeho hnědým uhlím. Ta v současnosti pokrývá 7 % polské energetické spotřeby. Možná to potěší ekology napříč hranicemi i zahraniční těžaře, ale rozhodně ne tisíce polských zaměstnanců, a to nejen v tomto regionu. Drazí […]Jaromír Piskoř
